Miami (Florida)

Rizika a očkování ^

• Povinné očkování doporučuje se očkování proti hepatitidě typu B či meningitidě. Jinak postačí očkování proti nemocem běžným v ČR.

Celní předpisy ^

• Na území USA je striktně zakázán dovoz většiny druhů potravin a zemědělských výrobků. Je povoleno dovážet pečivo, chleba a tvrdé a uzené sýry. Dále je možno dovézt konzervované ovoce a průmyslově konzervované maso – vše v originálních obalech. Dále lze dovážet cukrovinky (ne plněné), pražené kávové boby, suchou rýži, čaj a sušené koření. Veškeré nalezené nepovolené potraviny budou zabaveny a bez náhrady zničeny.
• Podrobné pokyny pro dovoz věcí do USA naleznete na internetové adrese celní služby www.customs.gov
• Povolen je dovoz předepsaných léků pro osobní potřebu (až na výjimky). Zakázán je dovoz narkotik. Nedoporučuje se brát s sebou jakýkoliv nůž, který může být považován za zbraň. Dovážíte-li zbraň povolenou v USA pro sportovní nebo lovecké využití, není třeba povolení od úřadů USA.
• Při dovozu domácích zvířat je potřeba prokázat, že netrpí na člověka přenosnou infekční nemocí. Očkování proti vzteklině není nutné u dovozu zvířat z oblastí, které nejsou postiženy vzteklinou. V případě i drobného zranění domácího zvířete je nutné, aby zranění bylo odborně ošetřeno. U některých domácích zvířat mohou být uplatněna i přísnější omezení (zejména u ptáků a plazů), další druhy zvířat je přísně zakázáno do USA dovážet.
• Není dovoleno dovážet bez povolení rostliny a neupravená semena.
• Je potřeba deklarovat dovoz prostředků v částkách přesahujících 10.000,– USD, a to na celním dotazníku (Customs Form 4790).
• Je potřeba deklarovat celkovou hodnotu všech předmětů a dárků komerční povahy dovážených do země (i vzorky).
• Všechny osobní věci lze dovézt bezcelně včetně 100 doutníků a 200 cigaret – karton (výjimkou jsou tabákové produkty z Kuby, které je zakázáno přivážet do USA) na osobu a dále 1 litr alkoholu na osobu starší 21let.
• Předměty v hodnotě do 100 USD jsou osvobozeny od cla, předměty v hodnotě nad 100 USD se clí 10 %.

Kontakt na zastoupení ČR v zemi ^

• Velvyslanectví ČR v USA, Washington – http://www.mzv.cz/washington

  úřední hodiny pro veřejnost: PO-PÁ 8:30–11:30,

  telefon: 001–202/2749100, KO-2749103

  fax: 001202/2442147, sekretariát vv 9668540, KO-3636308

  konzulární pohotovost: 001–202/4698181

  e-mail: washington@embassy.mzv.cz
  sekretariát: amb_washington@embassy.mzv.cz
  politické oddělení: pol_washington@embassy.mzv.cz
  kulturní oddělení: cul_washington@embassy.mzv.cz

• Honorární konzulát ČR, Florida, Fort Lauderdale

  Becker & Poliakoff, P.A., Emerald Lake Corp. Park, 3111 Stirling Road, Fort Lauderdale, FL 33312

  vedoucí úřadu: Alan S. Becker

  působnost úřadu: stát Florida

  provozní hodiny úřadu: PO-PÁ 9:00–17:30

  úřední hodiny pro veřejnost: na základě předem domluvené schůzky

  telefon: 001–954/9854127

  Fax: 001–954/9854176

  E-mail: FortLauderdale@honorary.mzv.cz

Kontakt v ČR na zastoupení země ^

• Velvyslanectví Spojených států amerických Praha

  adresa: Tržiště 15, Praha 1 118 01

  telefon: 257 022 000, 257 022 352 /after hours/,
  257 022 406 /Protocol Office/, 257 022 337 /Defense Attache Office/,
  257 022 380 /Management Section/, 257 022 314 /Political – Economic Section/, 257 022 002 /Public Affairs Section/,

  fax: 257 530 583 /Ambassador's Fax/, 257 022 806 /Management Section/, 257 022 808 /Political Section/, 257 022 817 /Protocol Section/,
  257 022 815 /Public Affairs Section/

  web: www.usembassy.cz

Vstupní víza ^

• Pro cesty do USA v rámci bezvízového styku (turistika nebo krátkodobá obchodní cesta do 90 dnů pobytu) je potřeba mít cestovní pas ČR se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji (tzv. ePas, v ČR vydáván od 1.9.2006). Každý cestující včetně nezletilých dětí musí mít vlastní cestovní doklad.
• Od 17. listopadu 2008 je pro krátké turistické a obchodní cesty s délkou pobytu do 90 dní Česká republika zařazena do tzv. Visa Waiver Program (VWP)- bezvízový program. Od tohoto data mohou občané České republiky přicestovat do USA za tímto účelem bez víz a nebo mohou jako doposud využívat platné vízum. Vízum je také nutné pro cestu za jinými, než turistickými účely.
• Pro cestu do USA bez víza je nutné, aby každý cestující (včetně dětí) vyplnil registrační formulář ESTA. Tuto registraci je třeba provést minimálně 72 hodin před začátkem cesty. Registraci v systému ESTA je nutno provést výlučně na webové stránce Ministerstva vnitřní bezpečnosti USA https://esta.cbp.dhs.gov. Důrazně se doporučuje provést při registraci kontrolu, zda se skutečně jedná o uvedenou adresu, a to z toho důvodu, že byla zjištěna existence falešných stránek. Výsledkem registrace je vystavení předběžného souhlasu s cestou, který je platný dva roky nebo do doby změny údajů žadatele (např. změna cestovního dokladu nebo změna jména). Předběžný souhlas slouží k opakovaným cestám po dobu jeho platnosti.
• Registrace ESTA je od 8. září 2010 zpoplatňována částkou 14,– USD kreditní kartou prostřednictvím webové stránky www.pay.gov v průběhu registrace. Mohou být použity také debetní karty, u kterých se při placení nezadává číselný PIN (www.pay.gov používá pokročilý šifrovací systém k ochraně peněžních transakcí po celou dobu přihlášení žadatele; při prohlížení profilu budou všechna čísla účtu, která žadatel vloží, na monitoru skryta).
• Poplatek se skládá ze dvou částí:
• poplatek ve výši 4,– USD na náklady na zpracování, který bude účtován všem žadatelům
• poplatek daný Zákonem na podporu cestovního ruchu: pokud je žádost schválena, a žadatel obdrží souhlas k cestě do USA v rámci bezvízového programu, bude z kreditní karty žadatele odečteno dalších 10,– USD. Pokud tedy bude ESTA zamítnuta, bude stržen pouze poplatek za zpracování žádosti.
• Cestovní autorizace ESTA, které již byly vydané, zůstávají platné až do doby vypršení nebo do vypršení platnosti cestovního pasu.
• Letečtí dopravci provozující lety do USA jsou oprávněni vyloučit z přepravy ty cestující, kteří nebudou mít platný souhlas vydaný v rámci systému ESTA. Doporučuje se vytisknout si po ukončení registrace číslo souhlasu vygenerované systémem ESTA a tento doklad předkládat během odbavení při všech cestách do USA uskutečňovaných během platnosti souhlasu.
• Při zamítnutí vstupu tímto formulářem je potřeba požádat na ambasádě o klasické vízum. Informace o podmínkách získání víz lze nalézt na webové adrese: www.travel.state.gov. Aktuální informace o ESTA a vízech lze nalézt rovněž na webových stránkách Velvyslanectví USA v Praze.
• Takto získaný souhlas s cestou však není zárukou ke vstupu do země, o povolení vstupu na území USA vždy rozhoduje příslušný imigrační úředník. Při zadání nepravdivých údajů do formuláře může být vstup zamítnut.
• Při vstupu do země se připravte na to, že vám budou odebrány otisky prstů (ukazováčků, bez inkoustu) a digitální fotografie. Celá procedura je velice krátká a více informací o ní najdete na www.dhs.gov/us-visit.
• Lety do USA podléhají nařízení amerického úřadu pro bezpečnost dopravy (TSA = amerikanische Transportsicher­heitsbehörde). Cestující jsou proto povinni provést registraci i prostřednictvím letecké společnosti, a to na jejich oficiálních webových stránkách nebo pomocí zaslaných odkazů od pořadatele zájezdu. Každá letecká společnost má tuto registraci nastavenou jinak. Registraci je nutno vyplnit i u dětí. Jinak se mohou vyskytnout vysoké překnihovací či stornovací poplatky, protože letenky u linkových letů pak nemusí být automaticky možné vytisknout za původní cenu. Tyto náklady pak cestovní kancelář požaduje po klientovi.
• Po správné registraci by měl klient obdržet potvrzení.
• Od 1.1.2012 vláda USA zavazuje všechny letecké společnosti k účasti na novém programu amerického úřadu Transportation Security Administration (TSA)- „Secure Flight“, který slouží ke zvýšení bezpečnosti při létání. Letecké společnosti mají povinnost zaregistrovat osobní údaje pasažérů, kteří letí z USA nebo do USA. Vztahuje se to i na lety, kde je pouze mezipřistání či lety, které vstupují do vzdušné prostoru USA. Proto se nyní musí registrovat i cestující, kteří letí do např. do Mexika nebo na Kubu.
• Požadované údaje zahrnují příjmení, křestní jméno, pohlaví (i u dětí) a datum narození, detaily Vaší cesty ( tzn.čísla a časy letů ) a číslo Vaší elektronické rezervace letenek popř.zájezdu.
• Údaje musí být identické podle cestovních pasů. Jsou ale samozřejmě považovány za důvěrné a nebudou použity ke komerčním účelům.
• Všechny údaje musí být letecké společnosti sděleny nejpozději 96 hodin před odletem.
• Tento formulář nesouvisí s tím, zda do státu je požadováno vízum. Je nutné jej vyplnit i při cestě do států, kde vízum není požadováno a letecká společnost či CK Vás k vyplnění vyzve.
• Odkazy pro vyplnění formulářů najdete většinou na webových stránkách daných leteckých společností nebo CK. Např.: Alltours, 5VF, Schauinsland Re­isen

Bezpečnost ^

• V turistických oblastech a velkých aglomeracích USA se zahraniční turisté mohou stát oběťmi loupežných útoků. Obecně platí, že americká města trpí řádově vyšší kriminalitou než evropské aglomerace. Doporučuje se vyvarovat se vstupu do neznámých čtvrtí, především po setmění. Dále doporučujeme nemít doklady a peníze na stejném místě, peníze mít rozdělené na více místech a platební karty mít uložené odděleně od hotovosti. Pořiďte si kopie všch dokladů pro případ jejich ztráty či krádeže.
• Chování ve společnosti: Opalování i koupání na veřejně přístupných místech bez plavek je porušením zákona, při koupání se všeobecně vyžaduje, aby děti včetně batolat, měly plavky. Mužům se doporučuje používat plavky s nohavičkami. Na mnoha veřejných prostranstvích je kouření zakázáno, proto je potřeba si ověřit před zapálením cigarety, zda se na tom či onom místě může kouřit, protože za porušení zákazu kouření mohou být tučné pokuty! Do rozporu se zákonem se dostane i ten, kdo se objeví na veřejnosti v podnapilém stavu.
• Pro řidiče: oproti evropským zvyklostem používá policie k zastavení vozidla světelnou signalizaci či amplion. Po zastavení zůstává policejní vůz za zadrženým vozidlem. Je nutné, bez jakýchkoliv známek odporu, přesně provést to, co policista vyžaduje. Zůstat sedět a ponechat obě ruce na volantu tak, aby je policista dobře viděl, jsou důležitým předpokladem klidného průběhu kontroly. Hledání dokladů v náprsní kapse či příruční schránce vozu může policista pokládat za hledání zbraně. Jakýkoliv odpor i verbální, může být považován za maření úředního úkonu a výsledkem může být pokuta nebo i zajištění podezřelé osoby. Všeobecně používaná zásada je, podrobit se bez odporu zákroku policisty a až poté si případně stěžovat. Při kladení odporu není výjimkou použití slzného plynu, nasazení pout a uvěznění. Obecně se uplatňuje postup, že osoba podezřelá z nezákonné činnosti je zadržena a o vině či nevině rozhoduje soudce následně. Čeští občané mají v případě uvalení vyšetřovací vazby právo kontaktovat místně příslušný konzulát. I v případě průměrné znalosti angličtiny doporučujeme, aby zadržený důsledně trval na přítomnosti tlumočníka při výslechu či soudním líčení.

Doprava ^

• Pro řízení motorových vozidel v USA cizincem je nutný mezinárodní řidičský průkaz. Upozorňujeme na skutečnost, že v USA je akceptován pouze mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Ženevské úmluvy z roku 1949 (a nikoli v Evropě obvyklejší průkazy dle Vídeňské úmluvy z roku 1968). Platnost průkaz je omezena na 1 rok.
• Dopravní předpisy se oproti Čechám liší v několika bodech. Pokud to není značkou „No Turn On Red“ výslovně zakázáno, můžete na červenou odbočit vpravo, pokud tam máte volno.
• Pokud je křižovatka bez semaforů, přednost v jízdě má ten, kdo na křižovatku přijede první.
• Rychlostní limity se liší dle státu, většinou je to ale na běžné silnici 55 mph ( 104Km/h), na interstate (něco jako dálnice) 65 mph ( 104 km/h ); např. v Arizoně lze jezdit až 75 mph na interstate. Většina řidičů dodržuje maximální rychlost. Důvod je celkem jasný, pokuty za překročení rychlosti jsou v Americe hodně vysoké.
• Na některých dálnicích, a to zejména ve velkých městech (San Francisco, Los Angeles atd.) se můžete setkat s jízdním pruhem, který je označen symbolem diamantu (kosočtverce). V těchto pruzích je méně aut a mohou je využívat pouze vozy s více než jedním pasažérem.
• Ve městě je nutné si zvyknout na několikaproudé jednosměrky. Vždy jedna silnice vede jedním směrem, druhá souběžná pak druhým směrem. Např. Broadway vede jen směrem dolů, downtown, zatímco souběžná pátá avenue nahoru, uptown.
• Ceny benzínu se pohybují přes 2 USD za galon, což je v přepočtu přibližně 13 Kč/litr. Nafta je stejně drahá jako benzin. Mimo New York a obecně k okrajím velkých měst ceny klesají. Americký galon jsou necelé čtyři litry.
• Omezení při parkování jsou v USA stanovena barevným označením obrubníků. Pokud je obrubník označen:
• červeně – parkování zakázáno
• žlutě – zóna k nakládání
• zeleně – parkování povoleno po dobu 10 minut a 5 minut v pracovní době
• modře – parkování vyhrazené pro tělesně postižené

Místní doprava ^

• Autobusová společnost Greyhound Bus nabízí meziměstskou a transkontinentální autobusovou dopravu . Může to pro Vás být levná alternativa k jiným formám cestování, v případě že jste ochotni snášet nepohodlí dlouhých jízd s minimem komfortu.
• V mnoho částech USA je veřejná doprava nepřiměřená nebo dokonce neexistuje a tak je auto praktická nutnost.

Výlety ^

• Hlavní turistické oblasti Floridy jsou Miami Beach, Palm Beach, St. Augustine (založený v roce 1565 – nejstarší město v USA), Daytona Beach, a Fort Lauderdale na východním pobřeží Floridy a Sarasota, Tampa, a St. Petersburg jejím západním pobřeží.
• V oblasti Orlanda je umístěn nejpopulárnější turistický cíl Floridy Walt Disney World rozprostírající se na území o rozloze 27,000-akrů. Mnoho turistů také směřuje k americkému kosmodromu NASA Kennedy Space Center.
• Turisty vyhledávaný je národní park Everglades, kde jsou bažinaté lesy a pozoruhodní živočichové jako kapustňáci, delfíni a aligátoři, 275 druhů ryb a přes 400 druhů ptáků.

Jídlo a pití ^

• Z kulinářského hlediska jsou Spojené státy úplným rájem, pestrou směsicí národních a kulturních vlivů, které krystalizují na talíři. Prakticky na každém kroku potkáme restaurace italské, čínské, japonské, korejské, indické, vietnamské, řecké, někdy i francouzské.
• Americká kuchyně je známá přípravou grilovaného hovězího masa. V žádné jiné zemi si milovníci masa nepřijdou tak na své jako v USA. Ať už hovězí svíčkové medailónky, New York steak, hovězí biftek nebo burger, každý den si můžete smlsnout na jiném kousku masa. Strádat nebudou ani vegetariáni, neboť v každém větším městě jsou i bezmasé jídelny a vegetariánské kavárny – „veggie café“.
• Kultura stolování se ale značně liší od těch, které známe. V restauracích lze jen málokdy rezervovat stůl, člověk prostě čeká u baru ve vestibulu, než se uvolní další stůl. Ke stolu si nesedáme automaticky a vyčkáme na číšníka, který nás usadí.
• Vzhledem k tomu, že číšníci dostávají velmi nízký plat, jsou odkázáni na spropitné od hostů. Budete tedy velmi přátelsky a s ochotou obslouženi, od vás se zase na oplátku očekává spropitné ve výši cca 20%.
• Fastfoodové řetězce, jako např. McDonald´s, Burger King, Taco Bell či KFC aj, pomohou na cestách ušetřit čas i peníze, neboť v mnoha případech vyjde jídlo levněji než vaření z vlastních zásob. Na rozdíl od českých fastfoodů dostaneme v USA větší porce a přísady jako kečup, hořčici či majonézu zdarma. U studených nápojů (Cola, Pepsi, Sprite, 7-UP) platíme vlastně za kelímek a tudíž si můžeme tekutinu zdarma doplnit – tzv. free refill. Další plus tkví v dostupnosti rychlých občerstvení.

Náboženství a tradice ^

• Americká společnost je velmi ovlivněna náboženstvím, zejména křesťanstvím. Vždyť americké kolonie byly založeny lidmi, kteří chtěli svobodně vyznávat svoji víru, ať už se jednalo o puritány, kvakery či katolíky. Celých 95 procent populace věří v Boha a téměř 45 procent Američanů chodí jednou týdně do kostela. Nejvíce jsou zastoupeny různé protestantské církve (jako např. baptisté, metodisté, presbyteriáni aj.) – přes 50 %, katolíků je přibližně 25 %. Nekřesťanská náboženství, např. judaismus, islám či buddhismus, jsou zastoupena dohromady cca 5 %.
• Kromě těchto církví zde můžeme narazit i na různé sekty, jako např. adventisty, mormony či Svědky Jehovovy, kteří v rámci své misijní činnosti oslovují lidi na ulici a debatují s nimi o víře v Boha. Pokud nemáte zájem o hovor, je třeba dát – byť slušnou formou – jasně najevo svůj nezájem.
• Tato velká religiozita se odráží zejména na postoji Američanů k sexu či nahotě, např. na některých veřejných místech je nemyslitelné sportovat bez trika. Převlékat se přímo na plážích mezi lidmi je nepřípustné. I malé děti musejí mít plavky, v některých státech USA je koupání „na Adama“ i trestným činem.

• Svátky v USA

  1. leden – Nový rok

  třetí pondělí v lednu – Den Martina Luthera Kinga, výročí narození černošského bojovníka za lidská práva (narozen 15. ledna 1929), řada států uznala tento svátek takto označený až po mnoha letech, v tento den bývají pronášeny projevy

  třetí pondělí v únoru – Prezidentský den, vyvinul se z oslav narození prvního amerického prezidenta George Washingtona (22. února 1732), později svátek připomínající všechny prezidenty Spojených států (např. Abraham Lincoln se narodil 12. února 1809), v řadě obchodů výprodeje v tento den

  poslední pondělí v květnu – Den obětí války, původně vzpomínka na oběti americké občanské války, později v tento den uctívána památka všech padlých Američanů ve válečných konfliktech, navštěvovány hroby a památníky padlých, v tento den je také v USA zahájena letní sezona, vyráží se na piknik, do parků a otevírají koupaliště

  4. červenec – Den nezávislosti (Čtvrtého července), národní svátek USA, výročí podepsání Deklarace nezávislosti v roce 1776, oslava doprovázena vlasteneckými přehlídkami a ohňostroji, výlety do přírody

  první pondělí v září – Svátek práce, v USA na rozdíl od nás v září, kdy se v roce 1882 (přesně 5. září) konala velká manifestace pracujících

  druhé pondělí v říjnu – Kolumbův den, připomínka přistání Kryštofa Kolumba u břehů nového kontinentu 12. října 1492, slaveno zvlášť v New Yorku, kde je pořádán obrovský slavnostní průvod

  11. listopad – Den veteránů, v den uzavření příměří mezi Spojenci a Německem, kdy skončila v roce 1918 první světová válka, jsou v USA uctíváni veteráni všech dosavadních válek

  čtvrtý čtvrtek v listopadu – Den díkůvzdání, odkazuje k osidlování Ameriky a vzdávání díků za první úrody (a obecně dary, kterých se člověku v uplynulém roce dostalo), v současných USA především svátek, kdy se sejde (či spíše sjede, před tímto svátkem nutno počítat s maximálním provozem na silnicích, letištích a nádražích) ke společné večeři širší rodina, případně přátelé; podává se obvykle plněný pečený krocan a k svátku patří i rituály spojené s tím, co si kdo přeje, tento svátek také zahajuje předvánoční sezonu, ve městech se po něm objevuje vánoční výzdoba, v pátek po Dni díkůvzdání začínají vánoční nákupy

  25. prosinec – Vánoce

  31. prosinec – Silvestr, v New Yorku již tradiční zvyk spouštění koule z budovy 1 na Times Square – od vrcholu k patě budovy jí to trvá 1 minutu, dorazí tam přesně o půlnoci předělující starý a nový rok

• V Americe se dále slaví

  14. únor – svatý Valentýn, proslulý svátek, jehož spojení se světcem tohoto jména je vykonstruované; ačkoli je vnímán jako americký „produkt“, jeho původ je v Anglii, posílají se při něm květiny a zejména tradiční pohlednice (valentýnky), často jako pozdrav přátelům, nejen vyznání mezi milenci

  31. říjen – Halloween, svátek s keltskými kořeny, který si dnes užívají především děti nošením hrůzostrašných kostýmů (duchů, kostlivců, čarodějů, čertů nebo postav z literatury a filmu, klasicky Drákuly nebo Frankensteina a z nejnovějších filmových trháků nahánějících strach), „koledováním“ po sousedství, vydlabáváním dýní do tvaru obličeje s děsivými nebo humornými rysy ozářeného světlem svíčky, zapalováním ohňů, návštěvou strašidelných atrakcí, strašením se nebo vyváděním žertů, vyprávěním hrůzyplných historek a sledováním hororů

Na North Miami Beach najdete španělský klášter. Stavba vznikla původně v polovině 12. století ve Španělsku v provincii Segovia, později byla pojmenována po svatém Bernardu z Clairvaux. V roce 1925 ji zakoupil mediální magnát William Randolph Hearst. V důsledku nákazy v zemi původu, Španělsku, byla ale v New Yorku v přístavu zásilka držena v karanténě a Hearstovi později došly peníze. Opět tak byla památka sestavena až po čtvrtstoletí. Dnes je z ní turistická atrakce a oblíbené místo pro konání svateb.

Historie - Kultura ^

Historie Spojených států amerických

Původní obyvatelé, tradičně nazývaní indiáni (v důsledku přesvědčení Kryštofa Kolumba, že přistál v jihovýchodní Asii), přešli na severoamerický kontinent zřejmě před několika desítkami tisíc let z Asie (kontinenty tehdy spojoval suchozemský most). Osidlovali území počínaje Aljaškou dále na jih až k pobřežím oceánu a povodí řeky Mississippi. Obživu jim zajišťovalo především zemědělství, jednalo se vůbec o civilizaci úzce spjatou s přírodou.

Ostrým předělem v dějinách země je její objevování Evropany. Po Vikinzích, kteří – vedeni norským Vikingem Leifem Erikssonem (či Eiríkssonem) – zřejmě stanuli na severoamerickém kontinentu, konkrétněji v oblasti Kanady (New Founlandu), v prvních letech druhého tisíciletí našeho letopočtu, symbolicky začíná evropské osidlování Ameriky Kolumbovým přistáním roku 1492 na ostrovech v Karibiku (samotné břehy dnešních USA Kolumbus nikdy nespatřil, umíral v přesvědčení, že objevil bližší, západní cestu do jihovýchodní Asie, do oblasti Indie a Moluk). Jméno Amerika (vztahované někdy i na USA, jejichž název je sám také odvozen od jména kontinentu) dal novému světadílu poprvé německý kartograf Martin Waldseemüller r. 1507 nejpravdě­podobněji na paměť italského objevitele, námořníka a kartografa Ameriga Vespucciho, Kolumbova přítele, jenž prvně upozorňoval na objev nového světadílu.

Kolonizace byla nejdříve dílem Španělů (z nichž Juan Ponce de León je prvním, o kom bezpečně víme, že přistál na území dnešních Spojených států, na Floridě), kteří se usazovali na jihu a jihozápadě dnešních USA a v dnešním Mexiku, později zejména Francouzů (široké pásmo od oblasti Velkých jezer až po Mexický záliv), Britů (východ) nebo Holanďanů (s nimi jsou spojeny počátky dnešního New Yorku, původně Nového Amsterodamu; Holanďani později přenechali své území Angličanům). Pohnutky nových osadníků byly různé: získat bohatství Nového světa či vznášet nároky na jeho území ve jménu vlastních vládců, najít útočiště před politickým pronásledováním či náboženským útiskem (např. poutníci nebo otcové poutníci – Pilgrims/Pilgrim Fathers, kteří podle pověsti založili tradici listopadových oslav Dne díkůvzdání z vděčnosti za první úrodu v novém domově roku 1621, nebo puritáni z Anglie po třetině 17. století). Jiní, nevolníci, zde chtěli získat svobodu, jiní sem putovali jako odsouzenci. Původní populace, čítající v době objevení Ameriky podle odhadů 2 miliony obyvatel a zpočátku k objevitelům přátelská, byla děsivě decimována nově z Evropy zavlečenými chorobami, především neštovicemi, jež podle některých odhadů vyhubily více jak 90 % původní populace. Od přelomu 17. a 18. století docházelo k masivnímu dovážení černých otroků z Afriky, kteří se stali hlavní pracovní silou.

Z původních osad se postupně vyvinulo 13 britských kolonií (Virginie, Massachusetts, New Hampshire, Maryland, Connecticut, Rhode Island, Delaware, Severní Karolína, Jižní Karolína, New Jersey, New York, Pensylvánie a Georgie), které zároveň představovaly značnou populační a ekonomickou sílu (díky vysoké porodnosti, nízké úmrtnosti a stálému přílivu imigrantů) a jež se cítily stále více omezovány britskou nadvládou (v důsledku ukládaných povinností, omezení týkajících se rozšíření a uvalení daní, přičemž americké kolonie neměly zastoupení v britském parlamentu, a nemohly tudíž ovlivňovat podobu zákonů, jimž podléhaly). Napětí nakonec vyústilo v americkou válku za nezávislost, která trvala od roku 1775 do roku 1783. Vrchním velitelem kontinentální americké armády byl George Washington. Během války byla reprezentanty 13 kolonií přijata 4. července (Den nezávislosti) 1776 na kongresu ve Filadelfii Deklarace nezávislosti, jejímž hlavním autorem byl Thomas Jefferson. Deklarace vyhlašuje rovnost lidí a existenci jejich nezadatelných práv, navíc vyjmenovává důvody, pro něž se kolonie rozhodly osamostatnit. K porážce Británie a k jejímu uznání samostatnosti bývalých kolonií (1783) významně přispěla francouzská podpora Američanů. Roku 1787 byla přijata Ústava Spojených států amerických, nejstarší a nejkratší dokument tohoto druhu na světě (uvažujeme-li o významných státech). Stanoví pravomoce centrální vlády, odděluje moc zákonodárnou, výkonnou a soudní (později, roku 1791, bylo ještě přijato deset dodatků tvořících Listinu práv, garantující mj. svobodu projevu, tisku a vyznání a právo na spravedlivý proces). Prvním prezidentem USA se stal r. 1789 George Washington, jenž měl již zásluhy vojevůdce. Z dalších osobností zasloužilých o americkou samostatnost se ještě sluší jmenovat Benjamina Franklina, muže mnoha nadání, známého i jako vynálezce (vynález hromosvodu v Americe) a zakladatele první veřejné knihovny.

V 19. století se Spojené státy dále rozrůstaly (roku 1803 kupuje prezident Thomas Jefferson od Francie území Louisiany, roku 1819 získávají USA od Španělska Floridu, roku 1845 anektovaly Texas, o pár let později v návaznosti na výsledek mexicko-americké války dnešní americký Jihozápad). V důsledku britsko-americké války (1812 – 1815) se Británie definitivně vzdala všech snů o uplatňování vlivu na území na jih od Kanady. R. 1823 byla nadto vyhlášena Monreova doktrína, jež se ostře stavěla proti jakýmkoli dalším snahám evropských zemí kolonizovat americká území či zasahovat do záležitostí na americkém kontinentu a de facto podporovala úsilí zemí Latinské Ameriky o získání samostatnosti.

Postupně však narůstaly rozdíly a rozpory mezi jednotlivými částmi Spojených států. Zatímco na severu, který byl pro zrušení otroctví a chtěl se bránit jeho šíření na své území, vzkvétaly především průmysl, obchod (zámořský) a bankovnictví, na Středozápadě vedle toho fungovalo zemědělství jako výsledek práce svobodných lidí, jih USA se nehodlal vzdát zemědělské výroby (cukrová třtina, tabák, bavlna), jejímž motorem byla práce černých otroků. Roku 1860 byl 16. prezidentem Spojených států zvolen republikánský kandidát a původně provinční advokát Abraham Lincoln, který se do historie zapsal jako jeden z největších amerických prezidentů. Byl známým odpůrcem otroctví, a tak ještě než se chopil úřadu, vyhlásilo sedm otrokářských států odtržení od Spojených států a utvoření Konfederace. Následovala občanská válka (1861 – 1865). Během ní vydal Lincoln Prohlášení emancipace, jež osvobozovalo otroky, a připravoval Rekonstrukci, která měla vést cestou laskavého usmiřování ke znovusjednocení národa. Lincolnovi se podařilo dosáhnout zrušení otroctví i zachování Unie a jejích ideálů svobody, ale konec (byť ještě ne definitivní) děsivé války, která si vyžádala životy 620 000 vojáků, přežil jen o týden – 14. dubna 1865 na něj ve Fordově divadle ve Washingtonu spáchal atentát John Wilkes Booth, herec, stoupenec otroctví a odpůrce Lincolnovy myšlenky rozšířit volební právo na černošské obyvatele.

Po zbytek 19. století a prodlouženě i ve 20. století prodělávaly USA významný růst a pronikavé změny. Definitivně mizel tradiční obraz amerického venkova s kovboji pohánějícími dobytek, budováním železnice a zlatou horečkou, Divoký západ se stěhoval do levných románků pokleslého žánru a oblíbených dobrodružných filmů. Ve skutečné Americe dobojovávali Siouxové, postupně sunutí stále dále na západ, své poslední bitvy, jež končily jejich porážkou, rostla nová města a továrny, živené masivní imigrací (nyní především z jižní a východní Evropy), která se významně odrážela i v americké kultuře. Zbytek světa fascinovaly USA svými možnostmi a vynálezy (mezi jejichž původci lze na předních místech uvést T. A. Edisona, George Eastmana či A. G. Bella), utvrzovala se jejich pozice první ekonomiky světa. Koupí Aljašky (1867) a anektováním Havaje (1898) fakticky končila expanze Spojených států, které si vítězstvím v španělsko-americké válce (1898) a důležitým zásahem v první světové válce (od 1917) dobývaly i postavení vojenské mocnosti a politické veličiny. Zásluhou USA, jmenovitě jejich prezidenta Wilsona, např. bylo umožnění národům Rakouska-Uherska, aby si svobodně vládly (vznik Československa) nebo vytvoření mezinárodní organizace v zájmu míru – tehdejší Společnosti národů. Neustále však také probíhala debata o vnitřní podobě USA (např. progresivismus za Th. Roosevelta, podporovaný i spisovateli jako Th. Dreiserem a usilující o spravedlivější společenský řád, nebo hnutí sufražetek, jež dosáhlo r. 1920 přijetí ústavního dodatku zaručujícího volební právo i pro ženy) i o tom, jak moc se mají zapojovat do světového dění (izolacionismus v době první světové války i mezi válkami).

Prosperitu 20. let, konkrétně se projevující prvními automobily, rádii a chladničkami, které si lidé pořizují a vedle toho navštěvují pravidelně kino, ukončil krach na newyorské burze v říjnu 1929, který přivodil celosvětovou ekonomickou depresi. Padaly banky, zavíraly se továrny, příjmy farmářů se tenčily, v roce 1932 bylo 20 % Američanů bez práce. Významnou postavou tohoto období se stal Franklin Delano Roosevelt, který přišel s programem New Deal (Nový úděl), usilujícím o ozdravení a nastartování ekonomiky vládními zásahy. V rámci této politiky reformoval Roosevelt bankovní systém, podporoval veřejné stavby (silnice, letiště, školy), budoval síť sociální pomoci.

Roosevelt si také všímal, že bídná ekonomická situace vede v jiných zemích k úpadku demokracie, což pak vyústilo v druhou světovou válku. Opět se rozvířily vnitřní spory o zapojení USA do války, o kterém nakonec definitivně rozhodl japonský útok na námořní základnu v Pearl Harboru 7. prosince 1941. USA nejdříve vyhlásily válku Japonsku, což v důsledku znamenalo i válku proti Německu a Itálii. V květnu 1945 skončily vítězstvím Spojenců boje v Evropě, ale v Pacifiku se ještě bojovalo a krutost a krvavost bitev nepolevovaly, naopak. Za těchto okolností se v zájmu brzkého ukončení války rozhodl nový prezident Harry S. Truman nařídit svržení atomových bomb (které Amerika v té době vlastnila jako jediná), jež dopadly na města Hirošimu a Nagasaki. Děsivý prostředek splnil svůj účel – Japonsko se konečně v sprnu 1945 vzdalo, čímž druhá světová válka definitivně skončila.

Z pozitivních událostí, na nichž se Spojené státy po válce podílely, lze uvést utvoření Organizace spojených národů a Severoatlantické aliance (NATO) a také Marshallův plán, podle nějž dali Američané 13 bilionů dolarů na obnovu západní Evropy. Tento plán nezůstal bez odezvy Sovětského svazu, který ve východní a střední Evropě instaloval komunistické režimy.

V příštích desetiletích stály proti sobě na jevišti světového dění USA (respektive ve vojenských záležitostech NATO) a SSSR (Varšavská smlouva). Spojené státy podporovaly demokracii, liberalismus a kapitalismus, Sovětský svaz naproti tomu šíření komunismu a centrálně plánované hospodářství. V USA vyvolala obava z šíření komunismu i jev zvaný mccarthysmus, kdy v rámci protikomunistické hysterie byli často postihováni nevinní lidé. Oba bloky se spolu často utkávaly v tzv. zastupitelských válkách, jakými byly hned korejská válka (1950 – 1953), kde stály proti sobě zprostředkovaně v konfliktu zuřícím v rámci jedné země, a později válka ve Vietnamu, kde zvítězil komunistický Severní Vietnam roku 1975 a USA utrpěly ztrátu desítek tisíc mrtvých vojáků. Nešťastným dědictvím vietnamské války bylo rozdělení americké společnosti, v jejím důsledku začli být také Američani obezřetnější ve věci dalšího angažmá ve světových konfliktech. Jinou podobu mělo soupeření obou velmocí ve vesmíru, během nějž – v reakci na sovětské první vyslání lidské posádky do vesmíru roku 1961 – spěchal John Fitzgerald Kennedy s tím, aby Američané byli první, kdo stane na Měsíci. Nejděsivějšího bodu, hrozícího nukleární válkou, dostoupila studená válka roku 1962 v souvis­losti s karibskou krizí (po blokádě Berlína Sověty, kdy USA zásobovaly rozdělené město vzdušnou cestou, také události, kdy se studená válka ocitla na prahu té horké).

Ale USA nežily jen vnějšími problémy, černoši (nebo afroameričané), vedeni například Martinem Lutherem Kingem, dokončovali své tažení za plnou rovnoprávnost, ženské hnutí upozorňovalo na odlišné podmínky mužů a žen při uplatnění ve veřejném životě, území pro své kmeny a podporu vzdělávání požadovaly zbytky původních obyvatel, o svá práva se začali hlásit Hispanoameričané. Hlavně se ale stávali aktivnějšími mladí lidé. Jejich kulturní (nebo spíše protikulturní) hnutí (velmi známé bylo zejm. hnutí hippies) se projevovalo zavrhováním hodnot a kultury rodičů, protesty proti válce ve Vietnamu, sexuální revolucí, rokenrolovou hudbou, dlouhými vlasy, užíváním drog či zájmem o ochranu přírody.

Po aféře Watergate z roku 1974, v jejímž důsledku (aféra zahrnovala zneužití moci, odposlechy) byl prezident Nixon nucen odejít, znamenal novou éru hlavně příchod pravicového prezidenta Ronalda Reagana. V ekonomice měla pozitivní dopady jeho opatření omezující vládní výdaje a zásahy do ekonomiky a snižující daně, na mezinárodním poli bývá k jeho zásluhám počítán podíl na rozpadu Sovětského svazu. Po této události zůstaly USA jedinou světovou „supervelmocí“.

Tuto pozici země osvědčovala za války v Perském zálivu za prezidenta George Bushe staršího i za války v Jugoslávii v době prezidentování Billa Clintona, které krom toho charakterizoval nebývalý ekonomický růst a internetová horečka. Po mimořádně těsných volbách, v nichž bylo vítězství nakonec určeno soudně, se roku 2001 stal prezidentem George Bush mladší. Události z 11. září 2001, kdy teroristé ze skupiny Al-Kajda unesli čtyři osobní letadla a použili je jako zbraně, s nimiž zaútočili na budovy („věže“) Světového obchodního centra a Pentagon (téměř 3000 obětí), rozhodujícím způsobem určily podobu Bushova prezidentství. Ten vyhlásil válku globálnímu terorismu, v jejímž rámci svrhl vládu Talibanu v Afghánistánu a iráckého diktátora Saddáma Husajna. Od úvodního plného pochopení klesala důvěra veřejnosti domácí i světové v tuto politiku a prezidenta Bushe, stejně jako podpora pro ně.

Za těchto okolností obnovilo zvolení prvního afroamerického prezidenta Baracka Obamy (funkce se ujal 20. ledna 2009) 44. prezidentem Spojených států amerických, považovaných za „tavící kotlík národností“ a „první univerzální národnost“, víru v původní ideály, s nimiž byly zakládány, víru ve svobodu, demokracii a příležitosti, které se po různých omylech, blouděních a kompromisech vždycky vynoří jako stále platné a obyvatelům USA drahé hodnoty. Spojené státy dnes udávají tón v politice, ekonomice i kultuře, události v USA ovlivňují v dnešním moderními technologiemi zmenšeném a propojeném světě i dění v zemích, které jsou tisíce kilometrů daleko.

Americká kultura

Americká národnost jako taková neexistuje, americký lid je směsí mnoha etnik a kultur, naprostá většina dnešních obyvatel USA má svůj původ v jiné zemi, odkud přišli během posledních pěti set let. V této souvislosti se objevují dva koncepty americké společnosti – jednak Amerika jako „tavící kotlík“ (melting pot) národů, které přetavuje v jediný stejnorodý lid na základě loajality k hodnotám Spojených států amerických, a zadruhé „salátová mísa“ (salad bowl), v níž jsou stále zřetelné různé „příměsi“ (v dnešní Americe se to týká především imigrantů z Asie a Latinské Ameriky). Základem většinového proudu americké kultury je kultura západní, jež se teprve postupně obracela pro inspiraci k původnímu obyvatelstvu či tradicím černošských obyvatel. Mnoho kulturně-společenských jevů dnešního světa má svůj původ ve vysoce individualizované americké společnosti, zejména její střední třídě. Jde např. o feminismus, environmentalis­mus či multikulturalis­mus.

Svůj specifický ráz nalezla americká literatura v polovině 19. století. Vedle Washingtona Irvinga a Jamese Fenimora Coopera (Poslední mohykán) vyčnívá z této generace postava Edgara Allana Poea, uznávaného jako zástupce amerického romantismu. Proslavil se především tajuplnými a děsivými povídkami (uveďme Jámu a kyvadlo, Zánik domu Usherů, Masku červené smrti, Vraždy v ulici Morgue) a básní Havran i teoretickou Filozofií básnické skladby. Ve svých dílech Poe otevíral dosud utajené vrstvy lidské psychiky, předjímal žánry detektivky a sci-fi. Poeovi se obdivovali a jím se inspirovali např. Charles Baudelaire nebo Jules Verne. Z jiných spisovatelů 19. století uveďme Harriet Beecher-Stoweovou, která si v Chaloupce strýčka Toma všímala těžkých podmínek černošského obyvatelstva, nebo Longfellowa, zpracovávajícího indiánské legendy v Písni o Hiawathovi. Uznávaným dílem přetrvávající hodnoty je také Bílá velryba Hermana Melvilla. Dva největší američtí básníci 19. století jsou Walt Whitman (s mistrovským dílem Stébla trávy, významným i pro světovou moderní poezii) a Emily Dickinsonová. Pro styl americké prózy měl dále velký význam Mark Twain (např. Dobrodružství Huckleberryho Fina) píšící civilním, přímým jazykem s využitím dialektů. V americké próze 20. století se dá vystopovat linie politicky angažované či společenskokritické tvorby, obracející se proti nejrůznějším negativním jevům či samé podstatě americké společnosti – jmenujme autory Theodora Dreisera, Uptona Sinclaira, Francise Scotta Fitzgeralda, Sinclaira Lewise, Johna Steinbecka, J. D. Salingera (Kdo chytá v žitě). Výlučným směrem tohoto zaměření byli tzv. beatníci (beat generation) v 50. letech 20. století (představiteli jsou např. Allen Ginsberg nebo Jack Kerouac – Na cestě), kteří již předznamenávali hnutí hippies. Jiní spisovatelé psali o válce (respektive o válkách), např. John Dos Passos, Kurt Vonnegut, Joseph Heller, Norman Mailer, další jsou významní zejména inovativními způsoby psaní – Ernest Hemingway svým střízlivým, konkrétním psaním, William Faulkner technikou proudu vědomí. Zvlášť doplňme slavné prozaiky Vladimira Nabokova a Johna Updika a tvůrce složité poezie Ezru Pounda a T. S. Eliota. Mezi slavné americké dramatiky patří Eugene O'Neill, Tennessee Williams, Arthur Miller či Edward Albee.

Ve výtvarném umění byli umělci USA dlouho pod vlivem evropského umění, malovali především krajiny a portréty (např. známý portrét George Washingtona od Gilberta Stuarta nebo Whistlerův obraz vlastní matky známý jako Whistlerova matka). Patrně nejznámějším výtvarníkem spojovaným s americkou kulturou je tvrůce pop artu Andy Warhol, jehož ikonické malby konzerv, lahví coca coly či Marilyn Monroe zná dnes již každý. Přestože ne všechna jména moderního umění vešla v širší známost, je jisté, že se New York stal od druhé poloviny 20. století centrem výtvarného umění (a nahradil tak např. Paříž) a nových výtvarných směrů (kromě již zmíněného pop artu ještě třeba happeningů jako novodobých uměleckých počinů nebo konceptuálního umění). Průkopníkem umělecké fotografie byl Alfred Stieglitz.

Pro americkou hudbu představovala nejpřínosnější vliv lidová tradice, zejména černošská, která se uplatňovala i v dílech skladatelů, jako byli Charles Ives, Aaron Copland nebo George Gershwin. John Cage, Steve Reich a Philip Glass zase probojovávali a probojovávají nové cesty v hudební tvorbě. Bezkonkurenčně nejznámější oblastí americké hudby je však ta ležící mimo klasickou hudbu. Její posluchačstvo se již od počátku 20. století neomezovalo jen na domácí publikum. Americké provenience jsou žánry jako blues, spirituál, ragtime (Scott Joplin), jazz (do jehož tradice se zapsala jména jako Duke Ellington nebo Louis Armstrong), swing (Glenn Miller), country (např. Johnny Cash), rock-and-roll, později house a hip hop. Ke světoznámým nesmrtelným hudebním interpretům se řadí Frank Sinatra, rokenrolový Elvis Presley, písničkář Bob Dylan a hvězdy pop music Michael Jackson a Madonna.

Američané stáli u zrodu kinematografie a později i zvukového filmu. Filmová produkce se zde soustředila od počátku 20. století kolem slavného Hollywoodu, který dodnes dominuje světovému filmu (či přinejmenším jeho západní tradici) a kde vznikly komerčně nejúspěšnější filmy (včetně Titaniku) v produkcích společností jako Metro-Goldwyn-Mayer (MGM), 20th Century Fox, Warner Bros., Paramount Pictures, Universal Studios či Columbia Pictures. Pro hollywoodské filmy je příznačný pověstný happy end. V Los Angeles se také pravidelně udělují nejslavnější filmové ceny, ceny Akademie (Oscary). K největším režisérským osobnostem patřili D. W. Griffith, který rozvíjel různé techniky filmování, či Orson Welles, jenž bývá označován za největšího režiséra a jehož film Občan Kane se umísťuje na prvních pozicích v žebříčcích nejlepších filmů. Kreslený film našel svou velkou osobnost ve Waltu Disneym. Z osobností spojených s historií americké kinematografie jen zmiňme režiséra Alfreda Hitchcocka a z hvězd Freda Astaira, Ingrid Bergmanovou, Humphreyho Bogarta, Marlona Branda, Gary Coopra, Jamese Deana, Marlene Dietrichovou, Douglase Fairbankse, Clarka Gabla, Gretu Garbo, Judy Garlandovou, Caryho Granta, Audrey i Katharine Hepburnovou, Charlieho Chaplina, Grace Kellyovou, Marilyn Monroe, Gregory Pecka, Elizabeth Taylorovou a Spencera Tracyho. Současné osobnosti Hollywoodu plní stránky všech společenských časopisů.

K novějším kulturním fenoménům USA patří komiks (vznik ve 30. letech 20. století ve Spojených státech), slavná je zejména komiksová postava superhrdiny Supermana autorů Jerry Siegela a Joa Schustera.

Z historie Floridy a Miami

Floridu objevili v roce 1513 španělští námořníci pod vedením Juana Ponce de León. Bylo to v době velikonočních svátků (španělsky Pascua Florida – doslova „rozkvetlé Velikonoce“), a proto podle toho zemi pojmenovali (přívlastek navíc dobře charakterizoval i kvetoucí krajinu). Nicméně toto území bylo osídleno již před příchodem Evropanů místními indiánskými kmeny, jakými byli např. Apalačové, Calusové a další. V 16. a 17. století se snažili Floridu ovládnout jak Španělé, tak Francouzi, nakonec Floridu získala Velká Británie. Ovšem po americké revoluci, kdy byla Británie poražena, byla Florida navrácena Španělsku. To ji však v roce 1819 prodalo Spojeným státům za 5 milionů dolarů a slib, že si USA nebudou dělat nároky na Texas (27. státem USA se Florida stala roku 1845).

V době americké občanské války byla Florida součástí Konfederace (Jihu). Vojska Severu sice dokázala obsadit pobřeží, ale vnitrozemí se jim dobýt nepodařilo. Po válce došlo k výstavbě mnoha železnic, nicméně do druhé světové války byla Florida „zapadákovem, kde lišky dávají dobrou noc“. Teprve po válce a hlavně od 60. let se Florida stala cílem mnoha turistů i nových migrantů, ať už jde o penzisty z jiných částí USA, kteří zde tráví svůj důchod, nebo o kubánské uprchlíky, kteří utíkají z Kuby již od roku 1959. Jen pro srovnání: v roce 1900 měla Florida nejméně obyvatel ze všech jižanských států (528 500), dnes patří se svými přibližně 18 miliony obyvatel mezi nejlidnatější státy USA.

Na městě Miami je pozoruhodné, že se o jeho vznik zasloužila žena, což je v rámci velkých amerických měst jedinečný případ. Jmenovala se Julia Tuttle, byla zdatnou obchodnicí a v oblasti Miami založila na sklonku 19. století obrovskou citrusovou plantáž. Postupně dosáhla také toho, aby byla železnice rozšířena až do oblasti dnešního města a nastartovala tak jeho zázračný růst (říká se jí „matka Miami“).

K památné události došlo v Miami 15. února 1933. Když si nově zvolený prezident Franklin Delano Roosevelt potřásal rukou se starostou Chicaga českého původu Antonínem Čermákem (Antonem Cermakem), vystřelil po prezidentovi anarchista Giuseppe Zangara. Kromě dalších lidí zasáhl i Čermáka, který zranění 6. března podlehl. Při cestě do nemocnice Čermák k Rooseveltovi údajně pronesl: „Jsem rád, že jsem to byl já, a ne vy.“

V Miami se v roce 1927 narodil Sidney Poitier, slavný herec a režisér, první černošský herec, který obdržel Oscara. Ve věku 5 let se sem z Kuby s rodiči přistěhoval i herec Andy García.

Jak se domluvit ^

• Úředním jazykem je angličtina, ovšem zdejší jižanský dialekt je velmi odlišný od zbytku USA. Znalost jiných jazyků je nízká. V hispánských čtvrtích měst na Floridě se lze domluvit španělsky. Naopak s angličtinou v mnoha hispánských čtvrtích nepochodíte.

Obyvatelstvo ^

• Vhledem k tomu, že USA jsou přistěhovaleckou zemi, je zdejší obyvatelstvo velmi rozmanité, různého původu a ras. V roce 2006 překročil počet obyvatel USA 300 miliónu, z toho Američané evropského původu tvoří 74,7%, černošský původ má 12,1%, asijský 4,3%, zbytek připadá na původní indiány a míšence. Hispánci (většinou Latinoameričané bez ohledu na rasu) tvoří 14,5% obyvatelstva, zejména na Floridě žije početná kubánská diaspora.

Spropitné ^

• Spropitné je v USA povinné, obvyklé jsou poplatky 15 procent z celkové sumy. Pokud platíte kartou, doporučuje se uhradit kartou útratu a sprotpitné nechat ležet na stole v hotovosti.

Co nakoupit? ^

• Z cestování po USA si určitě dovezte nějaké značkové oblečení, spotřební zboží, sportovní zboží apod. Jen pro příklad, Lewisky zde koupíte i čtvrtinu levněji, stejné je to u triček z mikrovláken, sportovní boty bývají levnější až o polovinu, značková zavazadla ( Samsonite apod.) také. Levné jsou i některé běžné léky ( např. balení 1000 ks acylpirinu za 4 USD).
• Pozor u spotřební elektroniky( fotoaparáty, objektivy, mininotebooky apod.) na záruku, která se může vztahovat jen na USA a bývá pouze jednoletá. Také iPhone přístroje vyjdou levněji, ale zaplatíte ještě odblokování a aktivaci. Cílem nákupů bývají velice často různé outlety, kde se dá strávit i několik hodin. Sledujte rozličné slevové akce, na to jsou Američané experti..
• Vděčným suvenýrem pro hokejového fanouška bude určitě nějaký dárek s logem Florida Panthers nebo Tampa Bay Lightnings, vděčné jsou i golfové doplňky. Pozor na dárky vyrobené z kůže ohroženého druhu. V Miami se běžně prodávají ve stáncích se suvenýry vypreparované hlavy aligátorů, peněženky nebo kabelky z jejich kůže, korály. Mohli byste mít problém s jejich vývozem. Ve všech obchodech nakoupíte upomínkové předměty a pohlednice.
• Počítejte, že se z vašeho pobytu budete vracet s více zavazadly než jste přijeli.

Orientační ceny ^

• průměrné ceny za ubytování : cca 1200 – 2000 Kč
• malá láhev piva: cca 20 Kč
• 1L balené vody: cca 20 Kč
• Hot Dog: cca 30 Kč
• 1L benzínu : cca 15 Kč

Obchody a tržiště ^

• Součástí životního stylu v Miami jsou světová nákupní centra. Najdete zde obchody nejznámějších světových návrhářů. Nakupování v South Beach´s Shopping je srovnatelné s centry jako je Worth Avenue v Palm Beach nebo Rodeo Drive v Beverly Hills.
• Na cestě z Miami Beach do Miami narazíte na bezpočet obchůdků, které si konkurují a přetahují se o zákazníky. Více jak stovka obchodů se tu tísní na Bayside Marketplace, což je ráj pro koupěchtivé návštěvníky. Otevírací doba je Po až Čt 10:00 – 22:00, Pá a So 10:00 – 23:00 a v neděli 11:00 – 21:00. Restaurace a bary zavírají později. Svůj sen o nákupech si vyplníte také  v Sawgrass Mills v blízkosti Fort Lauderdale ( Po – So 10:00 – 21:30, v neděli 11:00 – 20:00 ), kde na jednom místě jsou soustředěny nákupní zóny, obchody s veškerým sortimentem,ou­tlety, obchodní domy i restaurace.
• Otevírací doba je ve většině obchodů orientačně po – pá 9:30 – 18:00, obchodní centra do 22:00. Fast Foody fungují 24 hodin denně, především ve velkých městech.

 

Peníze ^

• Americký dolar (USD) (v hovorové angličtině též buck) je oficiální měna Spojených států amerických, dále se dělí na 100 centů. Bankovky mají hodnoty $10, 20, 50, 100 (vzácně i 500 a 1000). Mince pak: čtvrťák – $0,25, desetník – $0.10 pětník (nickel) – $0,05 a cent (penny) – $0,01.
• Uznávané a používané platební karty v USA jsou Visa, MasterCard, American Express, Discover. Kromě kreditních karet doporučujeme používání cestovních šeků.
• Cestovními šeky běžně zaplatíte v obchodech, restauracích, hotelích i na benzinových čerpadlech (bez poplatků).
• K výběru hotovosti slouží síť bankomatů tzv. ATM, které jsou v bankách, obchodech, benzínových čerpadlech atd. Za výběr si bankomat strhne poplatek $1–2,5 plus poplatek vaší bance. Přímé platby kartami jsou naopak zdarma.
• Aktuální kurz

Co vzít s sebou ^

• Florida je synonymem slunce a opalování. Proto nezapomeňte na opalovací krémy s vysokým faktorem, zklidňující prostředky po opalování, sluneční brýle, pokrývku hlavy. V některých hotelových bazénech jsou vyžadovány u žen plavky vcelku kvůli poměrně značnému stupni puritánství.
• Oblečení můžete zvolit opravdu lehké, běžné hotelové restaurace nekladou zvláštní nároky na oděv. Pokud zvolíte výlet na moře nebo si zkusíte zarybařit, samozřejmě přizpůsobte vrstvy.
• Do základní lékárničky přibalte pro jistotu repelent a léky na alergii po štípnutí hmyzem.

 

Počasí a kdy jet ^

• Florida je někdy označována jako Stát slunečního svitu. Počasí na Floridě je něco, s čím si mohou být návštěvníci jisti. Díky blízkosti tropického pásu je často v létě zasažena hurikány a tropickými bouřemi. Pro uklidnění: přichází tak jednou za 4 roky, a pokud pojedete mimo sezónu hurikánů, tak se nemáte čeho obávat. Nejčastěji se vyskytují v září. Také monitorovací stanice fungují celoročně. Florida vás ráda přivítá po celý rok. Ten se dělí na období sucha, což je v zimních měsících a období dešťů v létě.
• V zimě se teploty vzduchu se pohybují okolo 24^oC a minima neklesnou pod 16^oC. Vzhledem k blízkosti rovníku se ani nemění doba slunečního svitu, která činí i 8 hodin. Vlhkost vzduchu je kolem 70%. Moře vás osvěží svými 24^oC. Období od listopadu do dubna je považováno za hlavní sezónu. Vyjímkou byl rok 1977, kdy Florida zažila své první sněžení.
• V letních měsících rtuť teploměru vyšplhá přes 30^oC a minima neklesnou pod 24^oC. Nastává období dešťů, kdy vás může zaskočit zvyšující se vlhkost vzduchu až na 75% a přes polovinu deštivých dní v měsíci. Velice brzy se po deštích vyjasní, moře svými 30^oC vás moc neosvěží, zvláště když slunce svítí až 9 hodin denně.

Rady na cestu ^

• Nákup alkoholických nápojů je povolen od 21 let, cigaret od 18 let. Mějte u sebe doklad totožnosti. Je zakázáno konzumovat alkohol na veřejnosti a je nutné jej přenášet v neprůhledném o­balu.
• Při koupání a opalování na veřejně přístupných místech musíte mít vždy plavky, platí to i u dětí a batolat. Jinak porušíte zákon. Mužům se doporučují plavky s nohavičkami.
• K cenám zboží a služeb, včetně ubytovacích s výjimkou základních potravin a léků se připočítává při placení spotřební daň 3 – 12% (na cenovkách je uváděna cena bez daně). 

     

Elektřina, zásuvky ^

• V USA je v elektrické síti rozdílné napájecí napětí – 110/60 Hz (v ČR 220/50 Hz), zásuvky a zástrčky elektrických spotřebičů jsou odlišné od evropských. Ve specializovanách obchodech lze zakoupit transformátor napětí i nástavec na evropskou zástrčku.
• http://www.infoamerika.cz/

Internet ^

• Internet je v USA naprosto běžný, internetové kavárny najdete ve městech na každém rohu. Ve veřejných knihovnách je zpravidla zdarma.

Telefon ^

• Mobilní telefony pracují v systému GSM, musíte mít alespoň třípásmový přístroj. Pokud si koupíte místní předplacenou kartu do mobilního telefonu, budete překvapeni, protože všichni místní operátoři si účtují poplatek i za odchozí i příchozí hovory a sms zprávy v rámci domácí sítě. Za volání je to cca 5,–Kč/min, u sms cca 1 Kč. Největším domácím operátorem je AT&T a Verizon Wireless.
• Ceny volání zjistíte na stránkách vašich mobilních operátorů:
• Telefonica O2
• T-Mobile
• Vodafon
• Telefonování z pevných linek hotelu je drahé, raději využijte kartové telefonní automaty. Místní hovor vyjde na cca 0,50 USD/min a do ČR 1,30 USD/min.
• Doporučujeme zakoupit předplacené telefonní karty, které jsou speciální pro mezinárodní volání, a některé mají velmi příznivé tarify. Telefonní karty dostanete ve všech supermarketech, na čerpacích stanicích nebo ve speciálních teleshopech za 5,–, 10,–, 50,– USD i výše, podle konta nabití. Po 18:00 hodině jsou výrazné slevy, do Evropy až o polovinu.
• Důležitá telefonní čísla:  na celém území USA  je číslo 911, je  souhrným pro hasiče, záchranku i policii.
• Někdy se místo čísel používají i písmena.
• Pokud chceme telefonovat do České republiky nebo obecně mimo Severní Ameriku, je nutné před telefonním číslem vytočit kromě kódu státu ještě předvolbu 011 ( u nás je to 00 ). Do ČR by celé číslo bylo ve formátu „011 420 666 6­66 666“

 

Koupání a pláže ^

• Floridské pláže mají své nepopiratelné kouzlo, jsou několik desítek metrů široké, s bělostným pískem a velmi čisté. Marně byste na nich hledali stánky s občerstvením, plážové bary a další vymoženosti, na které jsme zvyklí z ostatních destinací.
• V Miami vyrůstají podél pláží mnohapatrové hotely a kondominia, dopravní tepny kopírují pobřeží a jsou plné obchodů s módním zbožím, suvenýry a dalším sortimentem. Jižní pláž South Beach je 60 km dlouhá plážová zóna podél východního pobřeží od Miami až po Palm Beach. Zahrnuje nejznámější pláže Miami Beach ve stylu Art Deco, Hollywood Beach, Fort Lauderdale, Pompano Beach a Palm Beach. Na části pláží je většinou i automobilová promenáda, kde můžete s autem většinou zdarma zajet až na pláž.

 

Wellness ^

• Pokud jste milovníky wellness procedur, navštivte One Ocean Remington Resort & Spa na Atlantic Beach. Užijete si tu několik druhů masáží (thaiská, shiatsu, těhotenská, reflexní, aromamasáž, masáž horkými kameny…), zábaly (anicelulitický, jogurtový, hydratační, bahenní, detoxikační, bylinný…) a spoustu dalších procedur.
• Dalším místem, kde můžete navštívit lázeňské středisko je hotel Boca Raton Resort & Club ve městě Boca Raton. Uvnitř hotelového komplexu je Spa Palazzo, které je ideálním relaxačním útočištěm plným klidu, kde si osvěžíte tělo a obnovíte duševní síly. Kromě i jinde běžných procedur si tady můžete dopřát borůvkovou peelingovou kúru, ošetření třtinovým cukrem, citrusovou léčbu celulitidy, kaviárovou pleť. masku a mnoho dalších. V nabídce najdete také speciální procedury pro muže. Součástí wellness střediska je také salón krásy a spa kuchyně s nízkokalorickou stravou.

- Další kvalitní spa centra najdete také v těchto hotelech:

• Mayfair Hotel & Spa, Coconut Grove (Jurlique Spa)
• Biltmore, Coral Gables
• Plaza Resort & Spa, Daytona Beach (Ocean Waters Spa)
• Pink Shell Beach Resort & Spa, Fort Myers Beach (Aquagene Spa)
• Hyatt Key West Resort & Spa, Key West, (Jala Spa)
• Acqualina Resort & Spa on the Beach, Miami (ESPA)
• InterCotinental Miami, Miami (mySpa)
• Hotel Victor, Ocean Beach (Spa V)
• Naples Grande Resort & Club, Naples (The Golden Door Spa)
• Hyatt Regency Grand Cypress, Orlando
• PGA National Resort & Spa, Palm Beach Garden – nositel ohodnocení „Best Wellness in Palm Beach Country“, součástí spa střediska je kolekce bazénů s léčivými minerálními solemi z celého světa
• The Ocean Sands Resort & Spa, Pompano Beach (Bella Vita Restreat)
• Marriott Sawgrass Golf Resort & Spa, Ponte Vedra Beach
• Tropical Breeze Resort & Spa, Siesta Key (The Key Day Spa)
• Safety Harbor Resort & Spa, Safety Harbor
• Canyon Ranch SpaClub, Gaylord Palms, Kissimmeee
• Casa Ybel Resort, Sanibel Island (Sbarra´s Tropical Victorian Day Spa)
• Fairmont Turnberry Isle Resort & Club, Aventura (Willow Stream Spa)
• Shore Club Miami, Miami Beach
• Spa a wellness center je jistě více. Na nejbližší se informujte přímo v místě vašeho pobytu.

Potápění ^

• Florida patří mezi oblíbené destinace pro potápění. Světově vyhlášeným střediskem pro šnorchlování i potápění s dýchacím přístrojem je Key West se spoustou korálových útesů a podmořského světa.

Sport a zábava ^

Sport

• Pro Floridu jsou typické všechny vodní sporty. Ve všech střediscích nebo přímo v hotelových rezortech najdete jachetní přístav s půjčovnou, školu vodního lyžování, nabídky parasailingu nebo windsurfingu. Největším kontaktním místem pro vodní sporty je Grandon Park. Jen pro příklad, za dvouhodinovou lekci windsurfingu se zapůjčením vybavení zaplatíte okolo 70 US $.
• V mnoha přístavech najdete nabídky sportovního rybaření všech úrovní nebo se jen vydáte na výlet s rybáři. Ceny se pohybují podle typu lodi, vytíženosti a délky plavby od 350 US $ do 900 US $.
• Oblíbeným sportem je také jogging podél pláží, cyklistika nebo jízda na kolečkových bruslích. Po celém letovisku jsou upravené stezky pro tyto druhy sportovní činnosti. Vstříc vám vyjdou např. půjčovny Fritz to Skate, Bike & Surf nebo Miami Beach Bicycle Center.
• Pro milovníky tenisu je připraveno několik desítek veřejných tenisových kurtů s širokou škálou povrchů.
• Pro horolezecké nadšence i pro začátečníky je určen Fitness komplex Eden Roc Resort s krytou horolezeckou stěnou.
• Celá Florida je rájem golfistů. Přímo v oblasti Miami se nachází několik golfových klubů, které jsou přístupné veřejnosti a máte zde možnost absolvovat kurzy nebo získat zelenou kartu.
• Melreese Golf Club
• Costa del Sol Golf a Country klub
• Miami Prameny Golf Club
• Palmetto Golf Club
• Bayshore Country Club
• Turnberry Isle Country Club Drive
• Key Biscayne Golf Club

Zábava:

• Miami je považováno za kulturní centrum Floridy. Velice zajímavým nočním klubem je Skyline Lounge na Washington Ave. ve stylu obřího letadla. Budete si připadat jako v kabině, můžete volit na obrazovce i libovolné místo přistání nebo navštívit luxusní třídu s obsluhou letušky. Pilotem je DJ, který míchá R&B a House z repliky kokpitu. Latinské tance a sangrii si můžete užít např. v Casa Panza v centru Litle Havana nebo Tapas y Tintos. Pokud jste raději příznivci salsy a mojita, zavítejte do Manga na Dr.Miami Beach, které je považováno za jedničku mezi španělskými nočními kluby. Z dalších zmíníme Bongo s kubánskými rytmy, La Covacha, Club Tipico Dominicano aj. Nejznámějšími bary v Miami s ochutnávkou mnoha kokteilů jsou Na Forge, Mac klub Deuci nebo Carpaccio v Bal Harbour.
• Florida je i centrem zábavních parků. Ty nejkrásnější a největší najdete v Orlandu, asi 230 mil od Miami, což je cca 3,5 hodiny cesty. Můžete si vyzkoušet atrakce sedmi tématických zemí největšího Walt Disney Worldu na světě. Celý den můžete strávit ve společnosti delfínů, kosatek nebo lvounů v Sea Worldu, polechtat žaludek si můžete na 1,2 km dlouhé horské dráze nebo cestovat lodí po bájné Atlantidě. Klasickým tématickýmm parkem je Universal Studios a nově otevřený Island of Adventure. Zažít můžete sílu tornáda, zemětřesení v metru, pohled do čelistí žraloka apod. V sekci Adventure jsou atrakce typu horských drah, volných pádů nebo 4-D produkce.
• Příklady cen( levnější jsou při on-line objednávkách):
• Walt Disney World – jeden tématický park/den stojí $75.00 pro kategorii 10+

  $63.00 pro kategorii 3 – 9 let

• Sea World – jeden tématický park/den stojí $74.95 pro 10 +
• Universal Studios – jeden den stojí $73.00 pro 10 +

  $63.00 pro 3 – 9 let

Historické lokality ^

• Správním střediskem této oblasti je Miami. Historické sbírky, které se vztahují k historii, kultuře, folkloru a archeologii Jižní Floridy a karibské oblasti jsou soustředěny v Historickém muzeu Jižní Floridy na 101 West Street Flagler v Miami.
• Dalším národním historickým mezníkem, který je akreditován Americkou asociací muzeí, je diplomatické sídlo Vizcaya Museum and Gardens, které je po celý rok otevřeno pro veřejnost. Svoji návštěvou jej poctily královna Alžběta II., papež Jan Pavel II., Ronald Reagan nebo španělský král Juan Carlos I.
• Jižní část města South Beach má svůj nezaměnitelný ráz. Díky úsilí Ligy na ochranu miamského designu se podařilo zapsat Art Deco District Miami Beach v roce 1979 do národního registru historických míst USA. Miamské Art Deco z 20. až 40. let minulého století se vyznačuje hladkou štukovou omítkou, jasnými liniemi,teraso­vitými poschodími, námořními motivy a převládající modrou, zelenou a růžovou. Většina nejlepších kousků stojí na dvou ulicích Collins Avenue a přímořské Ocean Drive. Zde je také informační centrum na 1114 Ocean Drive.
• Pár domů od infocentra stojí bývalá rezidence věhlasného modního návrháře Gianni Versaceho Casa Casaurina, kde byl na vstupním schodišti v červenci 1997 zavražděn.
• Jakýmsi městem ve městě je Little Havana, centrum kubánského exilu, který se zde usazoval od 60. let. Místní obyvatelé svou čtvrť budovali tak, aby jim co nejvíce připomínala svou vlast.

Hory a vnitrozemí ^

• Povrch USA je velice rozmanitý, nacházejí se zde vysoká horská pásma, úrodné stepi a nížinaté oblasti okolo velkých řek. Nejvyšší vrchol USA Mt. McKinley najdeme na Aljašce a tyčí se do výšky 6194 m. Západní polovinu území vyplňuje široké pásmo Kordiller, které se táhne z Kanady až do Mexika. Člení se na mnoho pohoří, z nichž nejznámější jsou např. Sierra Nevada na západě a Skalnaté hory uprostřed. V pohořích se vyskytují četné národní parky s krásnými a nezapomenutelnými přírodními scenériemi. Poblíž východního pobřeží se táhnou Apalačské hory.
• Východní a jihovýchodní část je převážně nížinatá. Apalačské hory přechází v Pobřežní nížinu na pobřeží Atlantského oceánu. Florida je nížinatý a bažinatý poloostrov, na který navazuje Mississippská nížina podél Mexického zálivu.

Moře ^

• Východní pobřeží Floridy omývá Atlantický oceán, západní pobřeží daleko teplejší Mexický záliv.

Okolní země ^

• Z Miami jsou dosažitelné tyto ostrovní země v jižním až jihovýchodním směru od Floridy: Bahamy (asi 300 km), Kuba (asi 300 km), Haiti (asi 1 000 km), Dominikánská republika (asi 1 200 km), a Jamajka (asi 900 km). Nejbližšími státy na americkém kontinentu jsou: Mexiko (asi 800 km jihozápadně), Belize (asi 900 km jihozápadně) a Honduras (asi 1 400 km jižně).

Příroda ^

• Nížinatý a bažinatý poloostrov Florida vznikl vynořením části pevninského šelfu. Břehy poloostrova jsou omývány Mexickým zálivem a vodami Atlantiku. Pro floridskou krajinu jsou typické subtropické lesy a téměř 8000 jezer, z nichž největší je Okeechobee. Písčitá půda s rašelinovým základem činí Floridu jedním z nejúrodnějších míst Spojených států. Je domovem mnoha druhů dřevin i rostlin. Převahu mají cypřiše, palmy, borovice a duby, severněji magnólie. Na poloostrově jsou tři chráněné krajinné oblasti: Apalachicola s listnatými a borovicovými lesy a masožravými rostlinami, Osceola s cypřišovými bažinami a Oscala s pouštními křovinami. V současné době se začleňují do Národního parku Everglades, který zabírá značnou část jižní Floridy, kam je díky bažinám přístup pouze po zpevněných komunikacích nebo na speciálních plavidlech airboatech. Nejznámějším a nejlépe viditelným živočichem je aligátor, kterého můžete potkat i při místních komunikacích. Kromě aligátora je pro Floridu typický i krokodýl, ale žije tu také více než 400 druhů ptáků, mnoho druhů i jedovatých hadů a více než 400 druhů ryb. Na seznam ohrožených druhů patří panteři, pumy a černí medvědi. Florida hostí největší kolonie volavek bílých a pelikánů, který se stal symbolem státu.
• Ze zemědělských plodin se tu daří především citrusům, zelenině, podzemnici olejné, sóji a cukrové třtině.

Turistické lokality ^

• Ještě před sto lety byla Florida místem močálů a džungle. Během několika let američané objevili exotický půvab tohoto státu a vytvořili si z něj americký ráj na zemi.
• Z floridského Miami dosud dýchá pyšný duch éry marnotratných milionářů. Miami je tím pravým místem širokých pláží, spoře oděných dívek, venkovních kaváren, barů, neonů a noční zábavy, karibského životního stylu a amerického nadšení. Je místem nádherné architektury ve stylu ArtDeco, místem palmových parků, osvěžujících vodních kanálů a průplavů. Milovníci vody a vodních sportů mají na výběr možnost surfování , plachtění a vodní lyžování které je nabízeno téměř všude na pobřeží a větších jezerech. Zajímavostí je zajisté i jízda na kanoích, která vás seznámí s vodními cestami a zákoutími místních vodních toků. Pocit pohody znásobí výlet do Key West, které proslulo nevázaným stylem života a opovrhováním pravidly zbytku USA. Chlubí se nejjižnějším bodem USA a také 11 mil dlouhým mostem spojujícím Key West s Key Marathon, který je považován za srdce Florida Keys. U těchto ostrovů se nacházejí překrásné korálové útesy. Ostrovy jsou celosvětově vyhledávanými destinacemi nejen díky potápěčským revírům, ale i pro sportovní rybolov a jachtařské regaty. Mezi další ostrovy Florida Keys patří Big Pine Key, Islamorada nebo Key Largo.

Možnosti výletů (více sekce výlety):

• Národní park Everglades
• Ostrov Matlacha
• Pine Island
• Disney World
• Orlando
• John.F.Kennedy Space Center
• Key West

Řeky ^

• Řeky na východním pobřeží USA pramenící v Appalačských horách jsou krátké a ústí do Atlantiku. Nejdelší řekou USA je Mississippi s přítokem Missouri (6212 km).