Rizika a očkování ^

• Povinné očkování se pro občany České republiky nevyžaduje žádné, ale nepodceňte doporučení podle regionu nebo účelu cesty.
• Na většině území Brazílie, kromě pobřežních oblastí od Fortalezy na jih, se doporučuje vakcína proti žluté zimnici. Doporučuje se také očkování proti hepatitidě typu A a B a břišnímu tyfu. Při cestách do Amazonie není od věci užívat antimalarika. Pokud chcete cestovat po venkově doporučuje se očkování proti vzteklině a starším 30 let proti záškrtu. Zkontrolujte platné očkování proti tetanu a spalničkám.
• V období dešťů od prosince do května, místy až do srpna, se objevuje horečka dengue, proti které neexistuje očkování. Vzhledem k tomu, že je přenášena komárem Aedes aegypti, jediným preventivním opatřením je používání repelentů a nošení vhodného oděvu. K nejohroženějším oblastem patří severovýchod, středozápad a stát Rio de Janeiro.
• Významné riziko přestavuje také možnost nakažení AIDS. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace z r. 2008 je v Brazílii přes 710 tisíc osob starších 15 let HIV pozitivních, což představuje 0,6% obyvatelstva.
• Více např. na www.ockovacicentrum.cz nebo www.vakciny.net/

Celní předpisy ^

• Při vstupu na území Brazílie je potřeba deklarovat částky v hotovosti nebo cestovních šecích převyšující v přepočtu částku 10 000,– BRL.
• Alkohol a cigarety vyrobené v Brazílii a určené výhradně pro zahraniční trh je zakázáno do Brazílie dovážet. Dále je zakázáno dovážet drogy, omamné látky a předměty ukryté za účelem oklamání celní kontroly. Osobám mladším 18 let je zakázáno dovážet jakýkoliv alkohol a cigarety.
• Bezcelně lze do Brazílie dovážet zboží osobní potřeby v množství odpovídajícím charakteru a délce pobytu. Bezcelní limit na ostatní věci je 500,– USD na každou osobu individuálně a nelze jej sčítat ani v případě např. spolucestujících manželů. V případě překročení tohoto limitu je potřeba dovážené věci nechat proclít a zaplatit clo ve výši 50 % hodnoty nad 500,– USD. Pokud by se cestující pokusil zboží před proclením ukrýt, hrozí při jeho odhalení pokuta ve výši dalších 50 % z hodnoty zboží nad 500,– USD.
• Při nákupu ve free-shopu na brazilském letišti (vstupu do země) je možno nakoupit bezcelně další zboží v hodnotě max. 500,– USD – v tom případě je limit následující:
• 24 ks alkoholických nápojů (maximálně 12 ks jednoho druhu)
• 20 krabiček cigaret zahraniční výroby
• 25 ks doutníků
• 10 ks kosmetických výrobků
• 3 ks hodinek, hraček či elektronických výrobků
• Ilegální vývoz rostlin a živočichů z Brazílie je přísně trestán!!!

Kontakt na zastoupení ČR v zemi ^

• Velvyslanectví České republiky v Brazílii – Embaixada da República Tcheca, SHIS QI 9,Conjunto 16, Casa, 3 CEP 71625–160, Brasília -DF
• Telefon: 0055 61 3242 7785; 3242 7905; 3248 2053
• Fax: 0055 61 3242 7833
• E-mail: brasilia@embassy.mzv.cz
• Web: http://www.mzv.cz/brasilia
• Vedoucí úřadu: JUDr. Ivan JANČÁREK
• Funkce: velvyslanec
• Působnost úřadu: diplomatická a konzulární pro Brazilskou federativní republiku
• Úřední hodiny: pondělí, středa, pátek 09.00 – 12.00
• Diplomatická a konzulární pohotovost: 61–81736466
• Obchodně-ekonomický úsek 61–81736465
• Honorární konzulát České republiky v Brazílii, Salvador, Av. 7 de Setembro 2901/1402 Norte, CEP 40410–120, Salvador – BA
• Telefon: 0055 71 3337 5826
• Fax: 0055 71 3337 5826
• E-mail: salvador@honorary.mzv.cz
• Titulář: Géza Lászlo URMÉNYI
• Funkce: honorární konzul
• Úřední hodiny: pondělí – pátek

Kontakt v ČR na zastoupení země ^

• Velvyslanectví Brazilské federativní republiky, Panská 5, Praha 1, 110 00
• telefon: 224 490 111, 224 321 910
• Fax : 224 312 901
• E-mail: brazil@brazil.cz, gabinete@brazil.cz
• Web: http://www.brazil.cz/
• Vedoucí úřadu: J.E. pí. Leda Lucia MARTINS CAMARGO Funkce Velvyslanec
• Provozní hodiny úřadu: 09.00 – 17.00 /Po-Pá/
• Konzulární oddělení – Consular Section
• telefon: 224 490 111
• E-mail: consular@brazil.cz
• Provozní hodiny úřadu: 09.30 – 13.30 /Po-Pá/

Vstupní víza ^

• Občané ČR, kteří vlastní platný cestovní pas, mohou od 3. října 2005 vstupovat na území Brazilské federativní republiky bez víza – toto platí pouze pro turistické pobyty a pobyty, které nebudou sloužit k výdělečné činnosti. Délka pobytu nesmí přesáhnou 90 dnů – pokud doba pobytu nepřesáhne 180 dnů v kalendářním roce, může být délka pobytu prodloužena.
• Přihlašovací povinnost vyřizuje za turistu hotel (ubytovací zařízení). Je-li pobyt delší než 30 dnů, musí se turista sám ohlásit na Federální policii, pokud tak neučiní a zažádá si např. o prodloužení pobytového víza, může mu výt udělena finanční pokuta nebo vykázání ze země.
• Cestujete-li z Brazílie do okolních států (kromě letecké dopravy), je nutné dbát na obstarání výstupního razítka brazilských pohraničních orgánů do cestovního pasu a odevzdání 2. části hraniční průvodky, kterou obdržíte při vstupu do Brazílie. V opačných případech vznikají problémy pří opakovaném vstupu do země. Stejně tak při vstupu do země je potřeba vyplnit a nechat si potvrdit hraniční průvodku a vstupní razítko do cestovního pasu.

Bezpečnost ^

• Bezpečnostní situace v Brazílii, zvláště pak ve velkých městech, není vůbec ideální.
• Cestovní pas, letenky a další originální doklady ponechávejte během Vašeho pobytu pokud možno vždy uzamčené v hotelovém trezoru. V Brazílii Vám k prokázání totožnosti zpravidla postačí fotokopie cestovního pasu.
• Nenoste na pláž nebo na procházky po městě velký obnos peněz, nenoste raději ani žádné šperky. Velkým lákadlem jsou i batohy a ledvinky u pasu, proto peníze a doklady noste v pouzdře na těle. Obezřetní buďte i při používání fotoaparátů a kamer. Doporučuje se používat jako příruční zavazadlo nenápadné igelitové tašky z místních supermarketů. Nejčastějším trikem pro přiblížení je zapálení cigarety.
• Při návštěvách velkých měst, a speciálně Rio de Janeira, se nenechte zlákat k výletům do chudinských čtvrtí ( favel), neprocházejte tunely, které spojují jednotlivé části města a raději se pohybujte vždy ve skupině nebo s davem. V noci se doporučuje k přesunu i na krátké vzdálenosti využívat taxi.
• K přepadení dochází i za bílého dne, na rušné ulici i na pláži. Útočníci bývají velice často ozbrojeni střelnou zbraní. V případě, že máte jen podezření, že jste sledováni, zamiřte do obchodu, recepce apod. Vyhýbejte se i podezřele vypadajícím nebo podivně se chovajícím osobám.
• V případě přepadení raději vydejte vše, o co vás útočníci požádají. V žádném případě se nesnažte bránit, nepodceňujte ani nízký věk útočníka a nedoporučuje se mu ani hledět do tváře.
• Odcizení pasu vždy nahlaste na policii a nechte si vystavit protokol o krádeži. Spojte se urychleně s českým zastupitelským úřadem.

Doprava ^

• K řízení motorového vozidla je nutný mezinárodní řidičský průkaz. Teoreticky by měl být opatřen doložkou DETRANu, což je obdoba našich dopravních inspektorátů, včetně překladu. Skutečnost však bývá taková, že cizinci žádnou doložku nemají, často ani mezinárodní řidičský průkaz, a používají řidičský průkaz země svého původu.
• Doklady od vozidla a doklad o zákonném pojištění vozidla zajišťuje příslušná autopůjčovna.
• Povolené rychlostní limity jsou ve městě 40/80 km/h, mimo město 80 km/h a po dálnici 120km/h
• Povolený limit alkoholu v krvi je nulový.
• Dopravní předpisy nejsou v Brazílii příliš respektovány, většina řidičů se chová jako páni silnic. Domácí řidiči jezdí velmi rychle, červené světlo na křižovatce není moc respektováno, v noci jezdí bez světel. Pro řízení vozidla v Brazílii se doporučuje dostatek zkušeností a velká opatrnost. Ve velkých městech je velice populární jízda na motocyklech.

Místní doprava ^

Letecká doprava

• Délka letu z Prahy do Salvadoru se pohybuje okolo 12 hodin. Lety většinou nejsou přímé. Nejvýhodněji se jeví lety s portugalskou společností TAP Portugal, která zajišťuje lety do Rio de Janeira, Sao Paula a dalších čtyř měst. Vzhledem k rozloze země je lepší i po vnitrozemí cestovat letecky. V každém větším městě v Brazílii se nachází letiště. Výhodná je slevová karta Air Pass, kterou zajišťuje každá z brazilských leteckých společností. Můžete s ní navštívit až 5 měst v celé Brazílii za minimální cenu s podmínkou návaznosti karty na letenku z Evropy do Brazílie a zpět. Poplatek za pořízení Brazilian Airpass  činí 30 USD. Také u místní letecké společnosti VARIG lze asi za 500 dolarů koupit letenku, se kterou můžete letět 5 letů kamkoliv po celé zemi. Na žádané cíle v rámci Brazílie vás dále mohou dopravit společnosti Gol, BRA nebo TAM.
• Cena jednocestné letenky ze Salvadoru do Sao Paola začíná na  220 R$, do Recife na 150 R$ , do Ria 220 R$ a Fortalezy 190 R$. Mezinárodní letiště v Salvadoru se nazývá Deputado Luís Eduardo Magalhães International Airport in Salvador.

Autobusová doprava

• Je nejrozšířenější a nejrozvinutější v celé zemi,dálkové spoje zajišťují velice kvalitní služby. Převládají moderní vozy Marco Polo ( licenční Volvo), Mercedes, Volkswagen. Existují tři cenové kategorie, které nejsou pevně dané: convencional – nejlevnější,vět­šinou mají WC, Executivo – s klimatizací a televizí, mají méně zastávek, a Leito – nejluxusnější, které jezdí většinou v noci. Jsou asi za dvojnásobnou cenu než convencional, ale nabízejí polštářek, přikrývku, steward servíruje občerstvení a nápoje. Všechna větší města jsou propojena širokou sítí linek, některé berou cestující i na stání. Je dobré zajistit si proto místenku dostatečně předem. Autobusové nádraží v Salvadoru se nachází na Av.ACM,4362-Pituba. Více ke spojům z Ria a Salvadoru na www.novorio.com.br
• Autobusy jsou i nejčastějším prostředkem městské hromadné dopravy. Autobusy na zastávkách staví pouze na mávnutí a je jistější se zeptat na cíl cesty. Nemusíte nastupovat předními dveřmi. Pro zastavení musíte zatahat za lanko u stropu autobusu, které vydá signál u řidiče. Mnohé autobusy projíždějí okolo celého zálivu Baia de Todos os Santos, můžete vystoupit na Bom Despacho na ostrově Itaparica a chytit loď přes záliv. Jízdenky dostanete v Ticket Center na Portao Rua da Piedade nebo v Nákupním centru Piedade . Za lístek zaplatíte cca 10 reálů.

Automobilová doprava

• Hlavní silniční komunikace jsou ve velmi slušném stavu, horší situace je na komunikacích vedlejších. Nejlepší silniční síť má jih Brazílie, dobré jsou i dálnice na pobřeží Atlantického oceánu. Dálniční známky neexistují, ale na zprivatizovaných silnicích se platí tzv. pedágio, což je obdoba dálničních poplatků. Jednotlivá výběrčí stanoviště jsou vzdálena 50 – 100 km, za vzdálenost mezi nimi se platí cca 3–4 reály.
• Cena pronájmu automobilu v Salvadoru vyjde nejlevněji u společnosti AutoEurope, na 7 dní dvoudvéřové vozidlo bez klima nabízí za cca 200 EU, čtyřdvéřové s klima za cca 360 EU. Na jeden den od 27 EU. Půjčovny aut jsou přímo na letišti nebo v centru měst. Nejpohodlnější a mnohdy i levnější bývá zajištění vozu přímo přes cestovní kancelář.
• Taxislužba funguje velice spolehlivě, není nejlevnější, ale je bezpečná a s pevnou sazbou. Městské vozy jsou žluté s červenými cedulemi s poznávací značkou.  Mají zaručeně taxametry, ale je dobré zkontrolovat jejich zapnutí. Při delších vyjížďkách lze s řidičem dohodnout paušální sazbu.
• Lodní doprava je provozována jako pobřežní a je nejčastější dopravou v povodí Amazonky. Je rozšířena také v rámci zálivu Baia de Todos os Santos z Terminálu Marítimo Turístico (326 6603; Av da França) za Mercado Modelo a Terminálu Marítimo de São Joaquim ( 633 1248; Av Oscar Pontes, Água de Menino). Největší dopravní společností, která zajišťuje trajekty přes záliv je Barcas S/A, více o cenách a trasách najdete na http://www.barcas-sa.com.br/…_tarifas.asp.
• Železniční doprava vzhledem ke složitým přírodním podmínkám není přípiš rozvinutá. Spojuje především města na pobřeží Atlantského oceánu.

Výlety ^

• Samotný  Salvador de Bahía je kulturním kapitálem země. Jsou zde zachovány některé památky z koloniálního období. Architektonicky cenné je např. Pelourinho, kde existuje více než osmistovka domů z 17. a 18. století. Na každém rohu spatříte radost, tvořivost, muzikálnost, bohatý folklór a kulturu, což jsou neodmyslitelné vlastnosti Bahijců. Navštivte Výtah Lacerda, Opevnění Salvadoru, čtvrť Pelourinho, Praca de Sé nebo Muzeum hlavního města.
• Chapada Diamantina je náhorní plošina asi 450 km západně od Salvadoru, která byla vyhlášena národním parkem. Neexistují mapy tohoto území, průvodcovstvím a ostatními službami se živí místní obyvatelé, kterým se platí formou spropitného. Výchozím bodem je nejčastěji vesnička Lencois, kde jsou stravovací i ubytovací kapacity a 20 km vzdálené letiště. Největší pozornost si zaslouží především vodopády, z nichž nejznámější je Cachoeira da Fumaca, který padá do hloubky 380 metrů.
• Ekologický park Sapiranga je rezervací na 600 hektarech atlantického pralesa. Mezi endemické druhy patří především orchideje a bromélie. Můžete se zde pohybovat pěšky, na kole, koních i čtyřkolkách.
• Na jihu Bahie se rozkládá národní park Descombrimento, jeden ze zbývajících fragmentů atlantského deštného pralesa.
• V severní části státu Bahía můžete pobýt v oblasti národního parku Serra de Capivara, kde je největší koncentrace archeologických nalezišť Ameriky. Jsou zde nádherné jeskynní malby.
• Do národních parků se zpravidla smí jen s průvodcem, smíte jen po vyznačených cestách a většina průvodců mluví jen portugalsky.V něk­terých nár.parcích je pevně daná cena vstupu, jinde je na vás, kolik průvodci dáte.
• Jezero Lagoa Encantada v oblasti Ilheus je součástí vodní sítě řeky Almada. Má plochu 14 km2 a je obklopen lesy, vodopády, plantážemi kakaa. Je vhodným místem pro rozličné adrenalinové sporty.
• Město Caravelas bylo obchodním centrem 17. a 18.století. Je výchozím místem pro návštěvu mořského parku Abrolhos s populací velryb Jubarte.
• Ilheus je městem zlatého věku 18.stol., kdy byl centrem výroby kakaa. Je známý i jako místo narození nejrespektova­nějšího brazilského spisovatele Jorge Amado.
• Městečko  Paulo Afonso s největším umělým jezerem na světě Sobradinho. Tato nádrž je hlavním napájecím zdrojem oblasti a ze 60% zajišťuje energetický potenciál.
• Cestovní agentura Morro de Sao Paulo Travel nabízí různorodé možnosti výletů. Např. čtyřhodinový výlet za velrybami za 120 BRL, výlet lodí na Gamboa a Ponta de Curral 30 BRL, plavba okolo ostrova Tinharé za 85 BRL apod. Zajišťuje i pravidelnou dopravu Salvador – Morro de Sao Paulo: Air Taxi 231 BRL/os nebo katamaránem pro 100 osob za 70 BRL/os. Více na http://74.125.87.132/translate_c?…
• Pokud byste chtěli cestovat po Amazonce, výlety jsou většinou sedmidenní, lodě mají jen několik kajut, a tak většina cestujících spí ve vlastních houpacích sítích „hamakách“. Cena palubního lístku je pak čvrtinová.
• Třídenní výlet do džungle přijde na cca 600 BRL.
• V terminálu Marítimo Turístiko si lze objednat výlet lodí. Je možné využít rychlostní člun za 60 BRL na dvě hodiny nebo katamarán za 50 BRL za dvě hodiny. Počet odjezdů se liší v závislosti na poptávce.

Jídlo a pití ^

• Gastronomie je velmi ovlivněna africkou, portugalskou, italskou a arabskou kuchyní.
• Hlavními surovinami brazilské národní kuchyně rýže, černé fazole a mouka ze sladkých brambor, manioku. Používají se různé druhy mas jako jsou hovězí, vepřové, klobásy, uzený jazyk apod. Afričané přinesli do Brazílie kokosové mléko, olivový olej a koření.
• Z nápojů jsou velice oblíbené ovocné šťávy, tzv.sucos, v některých oblastech se pije extrakt ze stonků cukrové třtiny caldo de cana. Tradičním nápojem je samozřejmě káva, ta pravá by měla být silná, horká a sladká. Nejtypičtějším alkoholickým nápojem je cachaca, destilát z cukrové třtiny nebo caipirinha, která se míchá z cachacy, limetek, cukru a ledové tříště. Batidas jsou kokteily z cachacy, cukru a ovocných šťáv. Každý Čech se patrně bude pídit po pivu, které je i zde národním nápojem. Točenému se říká chopp, točí jej v místních restauracích a prý je velmi dobré.
• Ideálním místem pro ochutnávky národní kuchyně jsou speciální restaurace, tzv. churrascarias.
• Musíme upozornit na ostražitost při pití vody. Doporučuje se pouze balená. Ověřte si, z jaké vody se podává led do nápojů. Pokud si nejste jisti, raději si jej odepřete.
• Bahíjská kuchyně čerpá především z gastronomie africké (hodně ostrá a kořeněná jídla), indiánské a portugalské. Portugalci přinesli do Bahie suchou šunku,sůl, klobásky, pšeničnou mouku, černý pepř a typické dezerty ze žloutků. Nejznámějším pokrmem je moqueca, což jsou uvařené plody moře s kořením a kokosovým mlékem, a dezert acarajé z fazolí.

Náboženství a tradice ^

• Brazílie je z 90% křesťanskou zemí. Většinu tvoří katolíci, asi 15% protestanté a minimum novodobé křesťanské církve. Existuje zde malá komunita židovských věřících a ojediněle jsou vyznávány i afro-brazilské kulty, především ve státě Bahia. Bez vyznání je jen asi 7% obyvatel.

Federální svátky

• 1. leden – Nový rok, Den světového bratrství
• únor – Karneval (pohyblivý svátek, úterý před popeleční středou)
• březen / duben – Velký pátek velikonoční (pohyblivý svátek)
• 21. duben – Tiradentes, výročí úmrtí bojovníka za nezávislost na Portugalsku (1792)
• 1. květen – Svátek práce
• červen – Boží tělo (pohyblivý svátek, 62 dní po Velkém pátku)
• 7. září – Den nezávislosti (1822)
• 12. říjen – Den zjevení Panny Marie (Nossa Senhora de Aparecida)
• 2. listopad – Památka zesnulých
• 15. listopad – Vyhlášení republiky (1889)
• 25. prosinec – Vánoční svátek
• Největším brazilským svátkem je Karneval, jehož datum je pohyblivé, začíná 40 dní před velikonocemi a pracovní volno je poskytnuto oficiálně na dva a půl dne. O Velikonocích je volno na Velký pátek, kdežto Velikonoční pondělí je pracovním dnem. Vánočním svátkem v Brazílii není 26. prosinec.
• Některé jednotlivé státy mají kromě těchto federálních i své vlastní svátky, kdy je většinou oslavován některý ze svatých patronů. Např. Rio de Janeiro slaví navíc 20. leden, 24. duben, 20. listopad, Sao Paulo 25. leden, 9. červenec a 20. listopad.
• Posvátná a náboženská místa v Salvadoru de Bahia:
• Church of Ajuda – založen v 16.st. Jezuity
• Kostel Nanebevstoupení Páně – Church of the Lord´s Ascension
• Kostel Třetího řádu Dominikánů – Church of the Third Order of Saint Domingos
• Kaple Panny Marie z Penha
• Kněžský dům Itacaré
• Basilica Cathedral
• Kostel Páně z Bonfinu
• Kostel a klášter Sv.Františka

Historie - Kultura ^

Historie Brazílie

První známé jméno brazilské historie je Pedro Álvares Cabral, který u zdejších břehů přistál 22. dubna roku 1500 na cestě do Afriky a Asie (snad tušil, že v této oblasti najde pevninu, kterou už možná nedlouho před tímto portugalským námořníkem objevili i jiní Evropané, Španělé). V době Cabralova přistání zde už tisíce – a snad i desítky tisíc – let žily domorodé kmeny, přišlé z Asie přes Beringovu úžinu. V době objevení Evropany jich mohlo být i několik milionů ve více jak tisíci kmenech. Dvě hlavní skupiny byli Tupíové a Guaraniové. Tito „indiáni“, jak zde jsou podnes označováni (índios), se živili především zemědělstvím a lovem, mnohdy kočovali, a tak nerozvinuli žádnou vyspělejší civilizaci. Zdržovali se při pobřeží a kolem hlavních vodních toků. Později bylo domorodé obyvatelstvo nemilosrdně redukováno přímým vražděním, nemocemi z Evropy, proti nimž bylo bezbranné, a tvrdou prací na vznikajících plantážích. Dnes jich přežívá necelých dvě stě tisíc, zejména v amazonských pralesích. I tak se Brazílie může pochlubit největším počtem národů nedotčených civilizací na světě.

S kolonizováním nového území Portugalci – vzhledem k výnosnějším državám v jihovýchodní Asii – příliš nepospíchali. Přikročili k němu až ve 30. letech 16. století, kdy byla země rozdělena na 15 kapitánií, přidělovaných nižším šlechticům, kteří měli zajistit novou kolonii před nenechavostí jiných výbojných evropských národů. První trvalou osadou bylo São Vicente, založené 1532, prvním brazilským guvernérem Tomé de Sousa. První hlavní město bylo Salvador da Bahia. Nejdříve odsud odváželi Portugalci do své vlasti jen červené barvivo získávané z dřeviny, kterou ve své mateřštině nazývali pau brasil (druhý výraz údajně původně odkazoval právě k barvivu, brasil má znamenat „žhavé uhlíky“), což dalo nové a již trvalé jméno původně Zemi pravého – či svatého – kříže (Terra de Vera/Santa Cruz). Zanedlouho však byl tento první hospodářský zdroj vyčerpán (stromy byly vytěženy) a Portugalci v zemi (zejména na severovýchodě) úspěšně zavedli jinou plodinu, cukrovou třtinu, po které evropský trh přímo bažil. Záhy se ukázalo, že domorodci nejsou pro otrockou práci na plantážích ideální (vyhledávali je průkopníci ze São Paula, podle vlajkonoše, jenž kráčel v jejich čele, zvaní bandeirantes, kteří se pídili i po zlatu, prozkoumávali nepoznané území a rozšiřovali hranice Brazílie směrem na západ), a otroci sem začali být dováženi z afrického světadílu. Až do zrušení otroctví na konci 19. století jich sem byly dovezeny téměř 4 miliony, množství rovnající se asi 40 % všech otroků dovezených do Ameriky. Pozoruhodné je, že v Brazílii běžně docházelo ke svazkům navzájem mezi Evropany, indiány a černošskými otroky (byl zde naprostý nedostatek bělošek), míra tolerance byla výjimečná, a tak má dnes většina obyvatel smíšené předky. Těžké podmínky pro otroky na plantážích (úmorná 17hodinová práce v teplotách i nad 30 °C, podvýživa, stísněnost v barácích, kde jich bydlelo až 200, strašlivá „hygiena“ a z ní plynoucí nemoci i sexuální zotročování) vyhnaly mnoho z nich do vnitrozemí, kde základali svoje osady, často přemožené až s velkým úsilím bandeirantes (tyto černošské komuny se nazývaly quilombos, ta největší, Palmares, měla až 20 000 obyvatel a udržela se po velkou část 17. století). Nová portugalská kolonie byla také záhy ohrožována jinými evropskými námořními mocnostmi – s Francouzi jsou spojena především města Rio de Janeiro (založené roku 1565 na místě, odkud je Portugalci vyhnali) a São Luis, které sami Francouzi založili na počátku 17. století a pojmenovali je podle svého krále, toho jména třináctého, s agresivnějšími a coby okupanty houževnatějšími Holanďany, které Portugalci také nakonec v polovině 17. století porazili, je spjato mimo jiné působení Jana Mořice z Nassau, který si získal svou moudrou a úspěšnou vládou a náboženskou tolerancí i portugalské osadníky. Výnosnost exportu cukru po nějaké době klesla, naštěstí pro Brazílii zde bandeirantes ve vnitrozemí objevili zlato (doly v Minas Gerais), jež se stalo na nějaký čas dalším hlavním hospodářským produktem (po část 18. století byla Brazílie dokonce hlavním světovým producentem vzácného kovu) a podpořilo rozvoj vnitrozemí (budování bohatých historických měst, honosných sídel a obdivuhodných kostelů). S jeho těžbou souvisí také rozkvět města Rio de Janeiro, odkud se vyváželo a které se stalo roku 1763 po Salvadoru novým hlavním městem. Do konce 18. století však těžba upadla. Ze zlata také nebohatli všichni, některé naopak sužovalo portugalské zdanění, navíc i v Brazílii nacházelo ohlas dění v Evropě (kde se schylovalo k Francouzské revoluci) a v Severní Americe – vše nakonec vyústilo v hnutí za nezávislost (1789), jež kvůli prozrazení skončilo dříve než začalo. Jeho vůdce, zvaný Tiradentes (posměšně „vytrhávač zubů“, podle povolání dentisty, jež mezi jinými vykonával), skončil roku 1792 v Rio de Janeiru na šibenici. Jeho tělo pak bylo rozčtvrceno a jednotlivé části vystaveny pro výstrahu po různých místech v Minas Gerais. Zprávu o tom, hanobící jeho památku, údajně vojáci sepsali jeho krví. Dnes je Tiradentes jako bojovník za osvobození brazilským národním hrdinou a výroční den jeho smrti (21. duben) se slaví jako státní svátek.

Výjimečný byl v dějinách Brazílie počátek 19. století, kdy byla tato jediná latinskoamerická země s portugalským základem kultury, jež si pozoruhodně udržovala svou územní celistvost, vyznamenána tím, že si v ní v Rio de Janeiru zřídil své sídlo (a tím i sídlo celého portugalského impéria, v němž stálo nyní brazilské království na stejné úrovni jako portugalské) portugalský král Jan (João) VI. roku 1808 (prchl sem i s 15 000 dvořany před Napoleonem, jenž táhl na Lisabon). Ani poté, co byl Bonaparte roku 1815 definitivně poražen, nepospíchal král s návratem do Evropy a přiměly jej až neklidné poměry v Portugalsku. Záhy po jeho odplutí vyhlásil Dom Pedro, jeho syn ustanovený jako regent, nezávislost Brazílie (7. září 1822). Stalo se to prý podle legendy trochu teatrálním gestem, když na břehu řeky Ipiranga vytasil meč a zakřičel: „Nezávislost, nebo smrt!“

Vládl pak jako brazilský císař Pedro I. Spíše než svými vladařskými schopnostmi však proslul milostnými avantýrami (jedno nemanželské dítě měl v Lisabonu dokonce s jeptiškou) a roku 1831 musel odstoupit a vrátil se do Portugalska. Jeho malý syn Pedro II. pro nízký věk nastoupil na trůn (i tak předčasně) až roku 1840. Zemi vládl tento vzdělaný, ušlechtilý a laskavý muž jako osvícený panovník a otec brazilského lidu (učil se i jazyku domorodců). Hájil svobodu slova, podporoval vzdělanost, rozvíjel zemi hospodářsky industrializací, stavbou železnice a podporou nové výnosné plodiny – kávovníku. Za jeho panování se Brazílie také vydala směrem, který vyústil ve zrušení otroctví roku 1888 (Brazílie už tehdy byla poslední zemí na americkém kontinentu, kde k němu ještě nedošlo). Účast země v paraguayské válce (1865 – 1870), která si vyžádala 100 000 brazilských životů, a zrušení otroctví vedly k poklesu obliby císaře, zejména v armádních řadách a u bohatých vlastníků půdy, kteří těžce nesli to, že přišli o levnou pracovní sílu bez jakékoli kompenzace. Roku 1889 nakonec vojenský puč ukončil brazilské císařství. Pedro II. odešel do exilu a zemřel v Paříži roku 1891. Jeho poslední myšlenky patřily opuštěné vlasti a nadějím v její budoucnost, do rakve mu na jeho přání položili sáček s brazilskou půdou. Celý svět vzdával velkému panovníkovi úctu, lítost cítili i prostí Brazilci a po letech uznali velikost císaře i oficiální představitelé republikánské Brazílie, kam se Pedrovy ostatky nakonec roku 1920 vrátily k uložení.

Republiku, jejímž prvním prezidentem byl Deodoro da Fonseca, ovládali fakticky bohatí vlastníci kávovníkových plantáží (kromě toho bohatství země, kam tehdy imigrovalo i mnoho Evropanů, zajišťoval i celosvětový nárůst poptávky po kaučuku související s automobilismem). Poptávka po kávě se však zřítila po krachu na newyorské burze (kaučuk začal být už předtím produkován i jinde) a s ní i ekonomická a politická moc pozemkových vlastníků.

Roku 1930 se moci chopila vojenská junta a prezidentem se poté stal Getúlio Vargas. Postupně vládl jako diktátor (inspirovaný vývojem některých evropských zemí), potlačoval opozici. K jeho zásluhám patřilo další budování průmyslu, moudrá snaha o větší rozrůzněnost zemědělské produkce (aby nebyla již tak zranitelná úpadkem jediné plodiny), sociální programy a – přes počáteční váhání – i podpora Spojencům ve druhé světové válce (Brazílie podporovala vítěznou alianci už v té první). Po válce musel odstoupit, jeho druhé prezidentování od roku 1951 provázely již ekonomické nesnáze a korupční skandály. Po pokusu o odstranění opozičního novináře upozorňujícího na aféry, do nějž byl Vargas zapleten, se roku 1954 zastřelil.

Prezident Juscelino Kubitschek (v úřadu 1956 – 1961), jehož matka byla českého původu, si zajistil místo v dějinách vybudováním – vedle velkých silnic propojujících zemi – nového hlavního města Brasília (od roku 1960), pozoruhodného souborem staveb moderní urbanistické architektury. Kubitschek vzbuzoval důvěru a optimismus, brazilská společnost se tehdy stávala městskou společností. Období, kdy byl v úřadě, je dnes považováno za zlaté roky a on sám je někdy připomínán jako otec moderní Brazílie. (Záměr postavit nové hlavní město blíže středu země, což by vedlo i k většímu rozvoji vnitrozemí, obsahovala již ústava z roku 1891.)

Špatná ekonomická situace a politická nestabilita nakonec vedly roku 1964 k puči, během něhož se moci chopila armáda, zavedla cenzuru, zakázala politické strany, několik stovek disidentů mučila a zavraždila. Její vláda skončila až roku 1985.

V 90. letech se za prezidentů Itamara Franka a Fernanda Henriqua Cordosa konečně dařilo pomalu zlepšovat ekonomickou situaci (hyperinflaci, zahraniční dluh) privatizacemi, tržní ekonomikou a zavedením nové měny, realu. Hospodářství rostlo, byla snížena vysoká míra inflace. Prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který je v úřadě od roku 2003 a který se na tento post vypracoval z čističe bot, továrního dělníka a odborového předáka, účinně udržuje rovnováhu mezi zlepšováním života chudých (bývá to podmíněno školní docházkou jejich dětí) a zodpovědnou rozpočtovou politikou (za jeho vlády byl např. splacen nesmírný brazilský zahraniční dluh). Problémy, před nimiž nyní Brazílie stojí, jsou např. nadále nespravedlivé přerozdělování bohatství, nevymýtitelná korupce, nízká vzdělanost nejchudších, rozdělení půdy či drogová kriminalita ve velkých městech.

Brazilská kultura

Jako je tomu i v případě jiných bývalých kolonií, řada kulturních projevů v Brazílii je výsledkem mísení vlivů několika kultur. Brazílie je výjimečná tím, že zde portugalský základ, obohacovaný domorodými tradicemi a dovezenými africkými vlivy (projevujícími se zejména podmanivými hudebními rytmy), vytvořil jedinečnou a nezaměnitelnou kulturu, jejíž životnost potvrzuje i její obliba a obliba jejích jednotlivých projevů po celém světě.

Z výtvarného umění indiánů je nejvýznamnější jejich produkce malovaných hrnčířských výrobků, na nichž najdeme složité vzorce, výjevy z každodenního vesnického života i portréty lidí a zvířat. Západní vlivy se v Brazílii prosazovaly formou dovezených výtvarných směrů (jejich prvními šiřiteli byli misionáři, především jezuitští). Jedním z nejvýznamnějších bylo baroko, jež se udrželo v některých oblastech mnohem déle než v Evropě a bylo svého času i jakýmsi brazilským národním uměním. Bohatě vnitřně zdobené kostely v Minas Gerais – často svědčí o mimořádném řemeslném umu zlatníků a řezbářů – mohly těžit z toho, že se zdejší rozkvět baroka časově shodoval se zlatou horečkou. Patrně nejslavnějším umělcem brazilského baroka je sochař a architekt Aleijadinho (tuto přezdívku, znamenající cosi jako „mrzáček“, si vysloužil podle své ochromující choroby, která mu nicméně nezabránila v tvorbě). Pomníkem jeho umění (a také umění jiného velkého barokního umělce, malíře Ataída) je kostel sv. Františka z Assisi v Ouro Preto, Aleijadinho vytvořil také působivé sochy dvanácti proroků v Congonhas. Jiné významné směry se vynořily ve dvacátém století, po přelomové události, kterou byl týden moderního umění v São Paulu (dodnes významném muzejním a výstavním centru, a to i v rámci amerického kontinentu) v roce 1922, a slučovaly evropské avantgardní směry (kubismus, expresionismus, surrealismus) s čistě brazilskými tradicemi. Nejznámější výtvory moderní brazilské architekury najde návštěvník v novém hlavním městě Brasília, jsou dílem jednoho z nejvýznamnějších moderních světových architektů Oscara Niemeyera.

Literatura sahá svými počátky do zpráv o objevené zemi v 16. století, dále ji rozvíjeli misionáři (asi nejvýznamnějším byl António Vieira). V době romantismu v 19. století pomáhalo písemnictví etablovat národní identitu, jejíž sebevědomí se zakládalo na indiánských tradicích a přírodním bohatství země. Za nejvýznamnějšího brazilského spisovatele je pokládán Machado de Assis z přelomu 19. a 20. století, který ve svých dílech pronikal pomocí ironického až cynického humoru, plného pesimismu, lidské vztahy – díla jako Posmrtné paměti Bráse Cubase (Memórias Póstumas de Brás Cubas) nebo Don Morous (Dom Casmurro). Jiným slavným spisovatelem, píšícím o těžkém životě rodné Bahie, je Jorge Amado – díla Mulatka Gabriela (Gabriela, Cravo e Canela) nebo Dona Flor a její dva manželé (Dona Flor e Seus Dois Maridos, též zfilmováno). Pro své komunistické přesvědčení žil v emigraci, v období 1950 – 1952 v tehdejším Československu (Praha, Dobříš). Patrně nejslavnějším současným spisovatelem, významným i v českých poměrech, je Paulo Coelho s asi nejslavnějším Alchymistou (O Alquimista).

Nejvíce se však k rozvinutí svérázného temperamentního charakteru Brazilců hodila hudba, zejména žánry, jež v sobě spojují hudbu a tanec. Po celém světě se proslavila svůdná samba, původně vzniklá v chudinských čtvrtích Rio de Janeira, jež má zřetelně africké kořeny. Dnes se samba stala přímo symbolem Brazílie a zdrojem národní identity. Později si svět získala ještě třeba jemnější bossa nova (slavná píseň The Girl from Ipanema), nedávno na krátkou dobu i lambada. Dále lze v Brazílii slyšet rychlý tanec forró, probouzený specifickým rytmem bubnu, trianglu a akordeonu, či maracatu (původně hudbu bicích nástrojů znějící k průvodům). Z interpretů populárních hudebních druhů jmenujme Carmen Mirandu, která se prosadila i v Hollywoodu, či Gilberta Gila, představitele tropikalismu (využívajícího mezinárodních hudebních postupů k obnovování národních tradic). V klasické hudbě se vedle italskými operami inspirovaného Carlose Gomese (autor opery Il Guarany, jež slavila triumf i v Itálii) ve světě prosadil především Heitor Villa-Lobos, který vkládal tradiční brazilské rytmy a melodie do symfonických skladeb, mnohdy i s využitím specifických lidových nástrojů (z jeho děl uveďme alespoň Bachianas brasileiras).

Historie a kultura města Salvador de Bahía

Oblast dnešního města objevovaly od počátku 16. století portugalské lodě. Cabral, který zde přistál roku 1500, místo pojmenoval Porto Seguro (bezpečný přístav). Když zde jiná portugalská výprava přistála na svátek Všech svatých 1. listopadu roku 1501, pojmenovali zdejší zátoku zátoka Všech svatých (Baía de Todos os Santos – odtud i název brazilského státu Bahia). Významný byl pak rok 1549, kdy se v místě usadila výprava, již vedl Tomé de Sousa, jenž se stal prvním guvernérem Brazílie. Město se tak stalo prvním hlavním městem portugalské koloniální říše v Latinské Americe. Jako významný přístav později těžilo z vývozu cukru (a s tímto průmyslem spojeného obchodu s otroky, který sem přivedl z Afriky i kulturní vlivy), zlata a diamantů. Postupně zde začaly vyrůstat významné správní budovy, zlatem zdobené barokní kostely (roku 1552 se Salvador stal sídlem prvního katolického biskupa Brazílie) a malebné výstavní soukromé domy, dnes chráněné organizací UNESCO – a to především v „horním“ městě (Cidade Alta), zatímco v „dolním“ (Cidade Baixa) se nacházel hlavně přístav a tržnice. Dnes obě tyto části, jež dělí několik desítek metrů výškového rozdílu, spíná výtah Lacerda a několik lanovek, dříve bylo nutno vylézt do horní části příkrými městskými uličkami. Ani poté, co bylo sídlo kolonie roku 1763 přesunuto do Rio de Janeira, nepřišel Salvador o všechen svůj význam, jak o tom svědčí hnutí za brazilskou nezávislost, jež se zde zformovalo na počátku 19. století, i skutečnost, že je dnes třetím nejlidnatějším brazilským městem. Se Salvadorem je také spojena řada osobností a fenoménů kultury – např. António Vieira, spisovatel a kazatel, patrně nejvýznamnější barokní autor portugalského jazyka, jeho o 300 let mladší literární kolega Jorge Amado (viz výše), hudebník a politik Gilberto Gil nebo supermodelka Adriana Lima. Salvador je také jedním z center tance-bojového umění zvaného capoeira a slavný je i zdejší karneval. Oproti tomu v Rio de Janeiru se jím zde nechají ke zpěvu a tanci strhnout takřka všichni.

Jak se domluvit ^

• Úředním jazykem zde zůstala po kolonizátorech portugalština.
• Dalším často používaným jazykem je španělština z důvodu příbuznosti s portugalštinou a nutností komunikace s okolními latinskoamerickými státy. Angličtina je do určité míry rozšířena v obchodních kruzích a situace se lepší mezi mládeží.
• Obecně je znalost cizích jazyků velmi slabá.

Obyvatelstvo ^

• Počet obyvatel podle sčítání v roce 2007 se odhaduje na necelých 200 miliónů. Průměrná hustota obyvatelstva činí 23 ob/km², ale vzhledem k přírodním podmínkám je nerovnoměrná. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je 55%.
• Národnostní složení Brazilců je vzhledem k historickému vývoji velmi pestré. Většinu obyvatel tvoří potomci Evropanů ( 48%), jen o něco méně je míšenců ( 43%). Afričané tvoří asi 7% a po půl procentu jsou zastoupeni Asiaté a původní indiánské obyvatelstvo.

Spropitné ^

• Všichni pracovníci ve službách budou očekávat spropitné. U hotelových nosičů a pokojských často představuje jejich jediný příjem. Obvyklá částka je 1USD za den. Na letišti je běžná odměna 1 USD za zavazadlo.
• Za služby v hotelích a restauracích je pravidlem ponechat spropitné ve výši 10 % z ceny, pokud jste byli spokojeni. U služeb taxi je zvykem zaokrouhlit částku směrem nahoru. Také místní řidiči a průvodci rovněž očekávají odměnu, její výše záleží na spokojenosti klienta, spropitné se dává i u čerpacích stanic, čističům bot a holičům.

Co nakoupit? ^

• K charakteris­tickým suvenýrům patří rukodělné výrobky z keramiky, kamene, slámy, kůže, krajky, stříbra a dřeva. Dárkem pro muže může být kvalitní doutník.
• Mezi nejoriginálnější brazilské suvenýry patří vypreparované dravé piranhas, figurky karnevalových tanečnic, dřevěné podobizny Krista Vykupitele, ametysty, acháty, brazilský národní nebo klubový dres, kořalka cachaca nebo kokosový likér Baianinha.

 

Orientační ceny ^

• Cenově patří Brazílie mezi přijatelné pro české cestovatele.
• poštovní známka do Evropy stojí 1,60 BRL,
• pohlednice 1 až 2 BRL
• minerálka 1l   1,50 BRL
• víno  1l   od 10 BRL
• malý chléb  0,50 BRL
• pivo 0,3l   1,50 BRL
• Cola v plechovce   0,80 BRL
• sýr 1kg   8–15 BRL
• uzeniny 1kg   8–15 BRL
• ovoce 1kg   1 BRL
• galon vody 3 BRL
• caipirinha 3 BRL
• hlavní jídlo v restauraci 15 – 28 BRL, víno 1l 20 BRL, káva 1,5 – 3 BRL
• benzín 1l cca 3 BRL

Obchody a tržiště ^

• Obecně se dá říci, že ceny potravin a běžných věcí jsou zcela srovnatelné s evropskými poměry. Nejvýhodněji nakoupíte samozřejmě v supermarketech, v malých nebo specializovaných obchůdcích na hlavních třídách a v centrech měst pořídíte dráže.
• V obchodech, kde je cena předem přesně stanovena se nesmlouvá, naopak smlouvejte na tržištích, cenu můžete srazit až na polovinu.
• Prodejní doba v obchodech je většinou od 8:00 do 18:00 popř. 19:00. Řada samoobsluh a supermarketů má otevřeno nonstop. To je ale velmi obecné, každá instituce má svoji pracovní dobu, která se navíc liší i podle města a místa. Totéž platí i o prodejní době.
• Největšími nákupními středisky v Salvadoru jsou Piedade, Itaigara, Barra,a Iquatemi, která jsou otevřena většinou od Po do Pá od 9 do 21 hod a v So, popř. v Ne do 19.hod. V Salvador Shopping najdete nejen obchody, restaurace, ale i kino a herní centrum.
• Nejznámějšími obchody se suvenýry a výrobky uměleckých řemesel jsou: Mauá Institut na Largo do Porto da Barra,2, Rua Gregorio de Mattos, 27(Pelourinho) a Mercado Modelo na Visconde Praca de Cairu ( Low City – Cidade Baixa). Kvalitní doutníky Sao Felix a Cachoeira doporučujeme zakoupit v Rosa do Prado Tobacco Shop-Rua Inácio Acciole,5 (Pelourinho), profesionální hudební nástroje berimbaus a atabaques v Mestre Lua na Rua Frei Vicente,19( Pelourinho) nebo v Mestre Olavo da paixao před Mercado Modelo.

Peníze ^

• Peněžní jednotkou v Brazílii je 1 real ( BRL ), což je 100 centavos. Mince mají hodnoty 1,5,10,25,50 c­entavos a 1 real. Bankovky v oběhu mají hodnoty 1,2,5,10,20,50 a 100 realů.
• Nelze platit jinou měnou. Nejlépe směnitelný je americký dolar, který směníte v hotelech, bankách i směnárnách. S ostatními měnami můžete mít problém, někdy je lze směnit v centrále hlavních bank. Je možné použít i cestovní šeky v USD, které opět můžete směnit ve směnárnách, v bankách a některých hotelech.
• Nejlepší kurz nabízejí směnárny, kterých je ale minimálně a mívají otevřeno pouze ve všední den do 16:00 hod. Letištní směnárny nebývají také nejvýhodnější, v hotelech jsou kurzy podhodnocené.
• K největším bankám patří Banco de Brasil nebo Citibank. Bankomaty jsou ve všech velkých městech a jsou vhodné díky výhodnému kurzu i k výměně peněz.
• Kreditními kartami lze platit po celé zemi, nejrozšířenější jsou Visa, AmEx, Master-Card a Diner´s.
• Aktuální kurz naleznete na : http://www.cnb.cz/…nni_kurz.jsp
• Možnosti výměny v Salvadoru:
• Banco do Brasil (Cruzeiro de São Francisco 11, Pelourinho)a také na letišti.
• Bradesco (Rua da Misericordia, Cidade Alta) také s mezinárodními bankomaty v Pelourinho,na autobusové nádraží a letišti.
• Toursbahia, www.toursbahia.com.br, je jednou ze dvou oficiálních směnáren, kde můžete směnit hotovost nebo cestovní šeky.

Co vzít s sebou ^

• Budete se pohybovat v tropické oblasti, proto nezapomeňte opalovací krémy s vysokým faktorem, zklidňující prostředky po opalování, panthenol na popáleniny
• Lehké oblečení s dlouhým rukávem a dlouhými nohavicemi je vhodné jako prevence před obtížným hmyzem.
• Obuv do vody je vhodná, pokud se budete pohybovat v méně známých vodách.
• Kromě základního vybavení lékárničky přibalte léky proti průjmu a případným alergiím. Nezapomeňte na velmi kvalitní repelenty, nejúčiněji se údajně jeví Off, který zakoupíte přímo v Brazílii.

Počasí a kdy jet ^

• Podnebi je na většině území Brazílie rovníkové, horké a vlhké, s malými výkyvy teplot a vysokými celoročnímim srážkami. 90% území leží v tropech, východní pobřeží je pod vlivem Atlantického oceánu. Rozlišují se období sucha a dešťů. Průměrná teplota v celé zemi je asi 25^oC s velkými rozdíly denních teplot. Zcela ojedinělým regionem je Amazonie, podmínky se liší v závislosti na vzdálenosti od oceánu a na různé nadmořské výšce. Teplota a vlhkost může být tak vysoká, že se pro mnohé stává nesnesitelnou.
• Brazilské léto od listopadu do dubna je teplé a vlhké, teploty překračují 30oC, někdy vyšplhají i ke 40^oC, vlhkost bývá okolo 80%.V této době napadne také poměrně velké množství srážek. Za vysloveně zimní měsíce jsou považovány červen až srpen, kdy je počasí velmi deštivé a noci bývají chladnější.
• Stát Bahia je obklopen mořem ze třech stran. Slunce svítí v průměru 2200 hodin za rok. Nejslunečnější jsou měsíce prosinec až březen. Udává se, že Salvador je s 2 465 hodinami slunečního svitu nejslunečnějším městem světa. Velice příjemný je stabilně vanoucí vítr od moře, který po celý rok většinou nepřekračuje rychlost 2m/s.  Teploty vzduchu se  vzhledem k poloze mezi obratníkem Kozoroha a rovníkem liší v průběhu roku minimálně. Průměrná teplota je okolo 25^oC. Nejvyšší teploty jsou zaznamenány od listopadu do dubna, kdy dosahují maximální průměrné teploty 29 – 30^oC. V ostatních měsících se maxima pohybují nad 26^oC. Minimální teploty neklesají pod 21^oC, relativně nejchladnější jsou měsíce červen až srpen.

Rady na cestu ^

• V etiketě jsou dodržovány normální evropské zvyky. Podání ruky je běžné při setkání i při odchodu.
• V zemi je vysoce respektována katolická církev
• Nejčastějším gestem je vztyčený palec, což znamená: děkuji, vše OK,rád tě vidím apod. Zatímco vztyčený ukazovák znamená číslovku jeden – jedno pivo, jeden Real apod.
• Pozdrav Ciao se používá pouze při loučení.
• Pozvání do rodiny nebývá obvyklé; pokud k němu dojde, jedná se o projev zvláštních sympatií a důvěry. V takovém případě je nanejvýš vhodné přinést malou pozornost pro hostitelku.
• Venku nebo pod stanem lze spát pouze v kempech, kterých je však málo.

Elektřina, zásuvky ^

• Elektřina a napětí se mění v jednotlivých státech. Proto dbejte na kontrolu před připojením spotřebičů. Většina zásuvek má napětí 110 nebo 120 V. Některé hotely mívají 220 V, je to však výjimka.
• V oblasti Rio de Janeiro, Sao Paulo, Porto Alegre a Manaus převažuje 110/120 V, v Brasilii a Recife 220 V. Ve většině hotelů jsou zásuvky na 220 V, pro zástrčky se dvěma kulatými nebo plochými kolíky.
• Určitě doporučujeme adaptér.

Internet ^

• Internetové kavárny najdete ve všech velkých městech.Za minutu zaplatíte většinou okolo 0,30 BLR. Připojení nabízí i většina hotelů ve svých veřejných prostorách zdarma. U vícehvězdičkových bývá připojení zdarma i na pokoji.
• Internetový kód země je .br

Telefon ^

• Ve městech jsou na ulicích viditelně označeny veřejné telefonní automaty, některé jsou přímo na plážích. Místní je označují jako Orelhao. Telefonní karty se dají koupit v novinových stáncích po celém městě a stojí v rozmezí 2,50 až 10 reálů. Pro mezinárodní hovor z Brazílie vytočte předvolbu 0021, dále kód volané země a telefonní číslo Př. do ČR 0021 420 666 6­66 666
• Pro volání z ČR do Brazílie je nutno vytočit předvolbu 0055 a dále požadované číslo.
• Hlavními operátory v zemi jsou Brasil Telecom , Embratel , CTBC , GVT , Intelig, Telefónica a Telemar.
• Mobilní telefony fungují v Brazílii na jiné frekvenci než v Evropě, proto je potřeba mít duální telefon (podobně jako v USA).
• Roamingovými partnery pro T-mobile i O2 jsou Claro, Brasil Telecom, Nextel, TIM Brazil a Oi. Ceny volání zjistíte na stránkách vašich mobilních operátorů: Telefonica O2 http://www.o2.cz/…hranici.html, T-Mobile http://www.t-mobile.cz/…-v-zahranici, Vodafon http://www.vodafone.cz/…fy/index.htm
• Faxy jsou k dispozici na poštách a v některých vícehvězdičkových hotelech.
• Některá důležitá telefonní čísla:
• Záchranka ( Pronto- Socorro) 192
• Hasiči ( Bombeiros) 193
• Pořádková policie ( Polícia Militar) 190
• Federální policie (Polícia Federal) 194
• Kriminální policie ( Polícia Civil) 197
• Další důležité pro Rio de Janeiro
• DEAT ( policie pro turisty) – (21)3399–7170–5, 3399–7177–9
• Letištní policie- (21)3398–4752

Koupání a pláže ^

• Brazilské písečné pláže harmonicky kombinují slunce po celý rok, stín pod kokosovými palmami, teplé moře a čerstvý mořský vánek. Pláže se chlubí obrovskou rozmanitostí. Existují zde klidné zátoky, ideální pro koupání, plachtění , potápění i podvodní rybolov, stejně jako pláže u otevřeného moře, zátoky s obrovskými vlnami oblíbené surfaři. Některé jsou ukryty ve skalních útesech, které vytváří přírodní bazény z kamene, které jsou ideálním místem pro rodiny s dětmi.
• Salvadorské pobřeží je jedno z nejdelších v Brazílii. Asi 50 km pláží se rozkládá mezi tzv. High City a Low City, od železničního předměstí Inema na Praia až po Flamengo na druhé straně města. Low City omývají vody nejširšího zálivu Všech svatých ( Baia de Todos os Santos), kdežto pláže High City lemuje Atlantský oceán, vyjímkou je pouze Porto da Barra. Sem si chodí lidé odpočinout, ochladit, poklábosit, popít, zatančit, zacvičit, surfovat a samozřejmě plavat. Nejrušnějšími dny jsou sobota a neděle, kdy se zhustí počet kiosků, ve stanech se konají hudební produkce nebo se připravují mořské plody a griluje hovězí maso. Zvláště rušné bývá období mezi Novým Rokem a Karnevalem. To platí především pro Porto da Barra. Pláž je ale ukryta v zálivu, takže je klidnější než pláže orientované k oceánu. Pro děti je vhodná i pláž Farol da Barra, kde skalnatý mys tvoří jakýsi chráněný bazén s klidnou vodou. Naopak vzdálenější pláž je vyhledávána surfaři. Přední část další pláže Itapoan je také chráněna skalami a útesy a písečné pobřeží se svažuje jen velmi pozvolna, ale dále směrem k majáku jsou silné proudy a oblast je využívána pro surfování.
• Nejslavnější pláží je rozsáhlá písečná Cidade Baixa, Ribeira, která svoji pověst získala hlavně díky výborným restauracím. Místní specialitou je výtečná zmrzlina a o víkendech sem proudí spousta domácích na grilování hovězího masa. V průběhu týdne je asi nejnavštěvovanější již zmiňovaná pláž Porto de Barra v 600 m dlouhé zátoce, kde se představují denně desítky nezávislých prodejců piva a občerstvení. Mezi tři nejnavštěvovanější v Salvadoru patří Beach Jaguaribe, jejíž písky jsou plné kabin na přípravu mořských plodů, dále na sever se provozují v hojné míře plážové sporty. Přitahuje i mladé lidi, především vyznavače surfingu. Na Beach Aleluia se každoročně koná přehlídka dokonalých sochařských objektů z písku. Mezi další oblíbené pláže patří  Farol da Barra, Ondina Beach, Amarainha, Pituba, Armaçâo, Itapuã nebo Stella Maris.
• Zajímavé jsou pláže ostrova Friars, které jsou využívány potápěči. Povoleno je i divoké táboření, protože infrastruktura ostrova je nízká. Jsou zde k dispozici přístřešky pro přípravu ryb. Na pláži Beach Viracao si přijdou na své i vyznavači nudismu.
• Pláže ostrova Itaparica, které poskytují teplé a klidné moře, vhodné ke koupání  a provozování vodních sportů všeho druhu. Lokalita Manquimos nabízí malé zátoky vhodné i pro potápění,mínusem je menší infrastruktura.
• Pláže podél polooostrova Matky Boží se nacházejí v oblasti Suape v délce 3,5 km, kde je pobřeží nebezpečnější díky velkým vlnám, ale jsou obklopeny překrásnou krajinou s výhledy na Salvador a záliv Všech svatých. Jsou zde pěší i cyklistické stezky a možnost stanování.
• Velice oblíbenými plážemi jsou ty v Salinas Margaritas, kde ústí do moře několik řek mezi písečnými dunami a mangrovovými porosty.
• Většina salvadorských pláží je bez dozoru plavčíka, některé mohou být hlavně při přílivu ovlivněny silnými proudy.
• Ve vnitrozemí Brazilské vysočiny asi 200 km jihozápadně od hlavního města Brazília se rozkládá přírodní kaskádový aquapark Goiánia Park Resort – vstup 6 Reálů, děti do 6 let zdarma. Více na http://www.goianiapark.com.br/

 

Wellness ^

• Mezi nejkrásnější lázeňské rezorty patří prestižní Casa Grande Hotel Resort & Spa na ostrově Guaruja v blízkosti Sao Paula. Nabízí estetické i terapeutické ošetření za pomoci nejmodernějších metod, masáže, aromaterapii, hydromusikoterapii aj. Z lázeňských zařízení jsou zde Spa bazény, vyhřívaný bazén, sauna, fitness. Na vše dohlíží odborný personál. Více na www.spamedguaruja.com.br
• Zajímavým centrem je na jihovýchodě u Porto Alegre Kurotel Longevity Center and Spa, Nações Unidas, 533 Gramado, RS, které se zaměřuje na dlouhověkost prostřednictvím přírodní medicíny. Tzv. Metoda Kur se zaměřuje na na sebeuvědomění, prediktivní medicínu, zdravé životní návyky. Můžete využít programy na hubnutí, na odvykání kouření, na stress, body terapie, hydratace čokoládou, čajové terapie, stimulační masáže na zmírnění celulitidy aj. Najdete zde i speciální programy pro těhotné nebo pro celou rodinu s využitím chůvy na hlídání. Více na www.kurotel.com.br
• Některé luxusní hotely v Bahíi nabízejí také lázeňská a wellness centra v rámci svého vybavení.
• V samotném Salvadoru se jedná např o : Pestana Bahia Lodge Residence, Bahia Othon Palace, Pestana Convento do Carmo, Zank Boutique Hotel nebo Sofitel Salvador.
• Ve středisku Costa de Sauipe asi 100 km severně od Salvadoru se rozkládá Marriot Costa do Sauipe Resort & Spa s plným lázeňským servisem a fitness centrem. Více na www.marriot.com/hotels/
• Na Praia do Forte můžete využít nabídky Tivoli Ecoresortu Praia do Fort, kde se můžete uvolnit ve vodním sportovním centru s komplexem 8 bazénů a v Thalasso Spa.
• V Morro de Sao Paulo asi nejlepší služby nabízí Portalo Hotel Morro de Sao Paulo s bazénem, saunou a masážními službami

Potápění ^

• Brazílie je nepochybně velmi krásným místem pro potápění. Je třeba, ostatně jako všude, zvolit tu správnou lokalitu. Některé si zde tedy uvedeme, ale je jich v Brazílii pochopitelně mnohem více.
• Oblast Fortaleza – podmořský park.V této oblasti se nalézají velice zajímavé lokality, které rozhodně stojí za návštěvu.
• Pedra da Risca do Meio – Avião Bandeirante je název velice pěkného a svou náladou romantického vraku letadla havarovaného v roce 1989. V současné době leží v hloubce 28 metrů. Jeho podložím je písčité dno, a tak zde není hojné rostlinstvo, ale fauna je zde pestrá. Kromě několika druhů drobných rybek se zde usídlila muréna, která není ráda, je-li vyrušována. Dále zde můžete potkat kanice, netopýrníky a mnoho dalších. Trup letadla je poměrně zachovalý. Viditelnost je zde kolem 20 – 30 metrů tedy velice dobrá.
• Pedra do Mar je další lokalitou v této oblasti. Je to překrásné místo plné drobných rybiček i velkých ryb. Místy je zde slabší proud, a proto se ocitnete v záplavě obrovského množství kamarádských rybek. Lze zde ovšem potkat i žraloky, rejnoky, murény, langusty a z flóry především mořské houby. Hloubka je zde kolem 22 metrů a viditelnost v hloubce až 20 metrů.
• Risca do Meio je okouzlující lokalitou s velkým množstvím podmořské fauny i flóry. Je to místo se skupinou skal a velkou trhlinou s hloubkou od 20 metrů do 28 metrů. Potkáte zde mimo jiné želvy, langusty, rejnoky, hejna barevných rybiček rozmanitých druhů a z flóry uvidíte korály a rudé řasy.

Sport a zábava ^

• Ze sportovních aktivit samozřejmě všechna střediska nabízejí pestrou paletu vodních sportů, kdy asi nejtypičtějším je surfing, kateboarding apod. Windsurfing našel ideální podmínky okolo celého zálivu Všech svatých, v Canavieras v blízkosti Ponte do Loyd, vyjímečné podmínky nabízí umělé jezero Sobradinho v Paulo Afonso.
• Z dobrodružných aktivit můžete zvolit např. canyoning v obci Paulo Afonso nedaleko kaňonu San Francisco. Pro bungee-jumping je nejoblíbenější most Metálica. V oblasti Chapada Diamantina se nabízejí i možnosti raftingu pro pokročilé i začátečníky. Tato oblast je velmi vděčná také pro horskou turistiku. Velmi rozšířěná je i cykloturistika při pobřeží nebo v regionu národního parku Discovery. Za jeden z nejstarších sportů je považována kanoistika, asi nejkrásnější lokalitou pro její provozování je poloostrov Maraú.
• Pro milovníky romantiky ve vzduchu jsou připraveny lety balonem. Více na www.balonismobrasil.com.br nebo www.balonista.hpg.ig.com.br
• Zklamáni v Salvadoru budou opravdoví hráči golfu pouze  devíti jamkami v Itapúa Golf Clubu. Kdo nebude líný cestovat, zamíří do Mata de Sao Joao, kde najde jedno z nejkrásnějších hřišť v zemi Costa do Sauipe (http://www.costadosauipe.com.br) . Je otevřené denně 7:00 až 18:00. Ceny a sazby jsou na zákaznickém servisu 08007020203. O něco dále leží Comandatuba Ocean Course na ostrově Comandatuba  (http://www.transamerica.com.br) V roce 2006 bylo otevřeno 18 jamek Iberostar Praia do Forte Golf Club jen 5 km od lokality Praia do Forte. V jižní pobřeží Bahía je vystavěno velice náročné hřiště na několika útesech Terravista Golf Curse.
• Kdo není sportovec, ale přece chce něco podniknout pro své tělo, může navštívit školy samby nebo bojového tance capoeira.
• Pokud budete v Brazílii v době Karnevalu nebo při oslavách Nového roku, o zábavu máte zaručeně postaráno. V ostatních obdobích můžete navštívit bezpočet diskoték, barů nebo jen posedět při sklence v restauraci s rozličnou světovou kuchyní. Na výběr je i ze šesti multikin v Salvadoru. Veškeré informace o umístění aj. najdete na informačních stránkách http://www.elsalvador.com/…informacion/. Dodržujte doporučení navštěvovat noční podniky v páru nebo ve třech kvůli bezpečnosti.

Historické lokality ^

• Salvador da Bahia byl do roku 1763 prvním brazilským hlavním městem, dnes je hlavním městem státu Bahia. Jeho historické centrum, které je živoucím muzeem architektury 17. a 18.století, bylo zapsáno na seznam kulturního dědictví UNESCO. Je rozděleno do tří hlavních oblastí, kde se střídají sakrální stavby s domy v úzkých strmých uličkách, které jsou dlážděny cabecade-negro, což jdou kameny s různých etap brazilské historie.
• Mezi největší atrakce patří Municipal Square na Largo de Sao Francisco a Sé Square,výtah Lacerda Elevator spojující Horní a Dolní město, City Hall, Municipal Plaza, palác Rio Branco, Nemocnice a kostel Misericordia, palác Archepiscopate, Basillica Cathedral, Terreiro de Jesus, čtvrť Pelourinho s jejími kostely, obchody a náměstími, a v neposlední řadě rozsáhlý náboženský komplex kláštera a kostela Panny Marie a kostela Carmo.
• Historickou hodnotu májí i dvě tvrze: Santo Antonio da Barra Fort v severní části zálivu Všech svatých, která patří námořnictvu, a Mont Serrat Fort, která je díky svému elegantnímu tvaru považována za nejkrásnější stavbu vojenského brazilského koloniálního období. Dům je obehnán hradbami s kulatými baštami a devíti kaňony. Na polostrově Itapagipe severně od centra města stojí maják Monte Serrat a kostel Igreja de Monte Serrat.
• V budově staré lékařské fakulty hned vedle catedral Basíllica se nacházejí rovnou dvě muzea Museu de Arqueologia e Etnologia a Museu Afro – Brasileria s expozicemi brazilských černochů. Historické sbírky různého charakteru naleznete např. v Carlos Costa Pinto Museum ( šperky, porcelán, nábytek apod.), v UFBA Sacred Art Museum v klášteře Sv. Terezy, v Bahia Museum of Art, což je nejstarší muzeum ve státě. Jedna z největších soukromých sbírek posvátného umění Abelardo Rodriques Museum je umístěna v Solar Ferrao, což je cenná civilní stavba z koloniálního období.

Hory a vnitrozemí ^

• Povrch území tvoří převážně pahorkatiny a nížiny. Na severu se rozkládá Guyanská vysočina s nejvyšší horou Pico de Neblina (3014 m), která se vypíná na hranicích s Venezuelou. Východ a jihovýchod země vyplňuje rozsáhlá Brazilská vysočina. Dosahuje průměrných výšek 1000 až 1500 m s výjimkou jihovýchodního pobřežního pásu. Zde se tyčí štít Pico da Bandeira (2890 m).
• Zbytek území ve vnitrozemí představuje Amazonská nížina s bažinatými a záplavovými oblastmi.

Moře ^

Salvadorské pobřeží je omýváno vodami Atlantického oceánu a jeho zálivu Baia de Todos os Santos.

Okolní země ^

• Na severu Brazílie sousedí s Francouzskou Guayanou, Surinamem, Guyanou, Venezuelou, Kolumbií, na západě má za sousedy Peru a Bolívii, na jihu Paraguay, Argentinu a Uruguay.
• Guayana – nutné vízum, jednorázové turistické s platností na 3 měsíce za 20 USD, při opuštění země se platí povinná odletová daň cca 22 USD, platí se v hotovosti. Přihlašovací povinnost není zavedena.
• Surinam – nutné vízum, platnost je 2 měsíce
• Venezuela – občané ČR obdrží v letadle, popř. na hraničním přechodu turistická víza formou bezplatné turistické karty DIEX 2. Mohou zde pobývat maximálně 90 dnů. Přihlašovací povinnost není zavedena.
• Kolumbie – můžete cestovat bez víz za účelem turistiky a návštěvy po dobu 90 dnů. Je nutné používat oficiální hraniční přechody a požádat o vstupní razítko. Jeho absence by vám zkomplikovala odjezd ze země.
• Pro Peru i Bolívii – při turistických cestách do 90 dnů není požadováno vízum. Přihlašovací povinnost není zavedena. Při opuštění Peru je nutné předložit výstupní lístek, při použití letiště je třeba zaplatit letištní poplatek, který u mezinárodních letů činí 31 USD, v Bolívii 30 USD.
• Paraguay – nejsou požadována víza. Při výjezdu je třeba počítat s placením letištního poplatku cca 31 USD, který je vybírán u přepážky ( Tasa de Embarque) od všech cestujících.
• Uruguay také nepožaduje víza při turistických cestách do 90 dnů. Přihlašovací povinnost není zavedena, na hranicích se vyplňuje vstupní popř.výstupní formulář. Platí se letištní poplatek, do Argentiny 17 USD, do ostatních zemí 31 USD.
• Argentina – víza se udělují v závislosti na účelu a délce pobytu, většinou do 90 dnů. Přihlašovací povinnost se nevyžaduje. Při opuštění země se vybírá letištní poplatek 18 USD u přepážky Tasa de Embarque od všech cestujících.
• Francouzská Guyana – pro zámořská území Francie platí bezvízový styk po dobu 90 dnů. Pro občana ČR není nutná přihlašovací povinnost. Při kontrole nezletilé osoby mladší 18 let cestující bez doprovodu dospělé osoby mohou vyžadovat fr.úřady písemný souhlas rodičů s cestou do zahraničí.
• Všechny údaje mají jen informační charakter, před vstupem do země si je ověřte na příslušných zastupitelských úřadech. Více na www.mzv.cz.

 

Příroda ^

• Rozsáhlé území Brazílie se dá rozdělit na tři zcela odlišné přírodní celky, Guyanskou vysočinu na severu, Brazilskou vysočinu na jihovýchodě a Amazonskou nížinu. Porost tvoří většinou tropický deštný les ( selva ) s velkým bohatstvím rostlinných druhů. Orná půda tvoří 6% plochy země, pastviny 22% a lesy 58%. Světově významná je produkce plodin tropického a i mírného klimatického pásma. Brazílie zaujímá světové prvenství v produkci kávy, sklidí se zde čtvrtina světové produkce. Kávovníků je na šedesát druhů, pěstuje se především kávovník arabský. První místo Brazílii patří i v produkci sisalu,pomerančů a manioku, stříbrnou příčku zaujímá ve sklizni cukrové třtiny, sóji, banánů, mandarinek, kakaových bobů, ananasu,tabáku, bavlny a dalších. Rozšíření je chov skotu a prasat, chlubit se může i největším stádem koní na světě. Velice důležitá je těžba dřeva, sběr přírodního kaučuku, lístku cesmíny paraguayjské na čaj yerba, maté nebo para ořechů.
• Brazílie disponuje ohromným surovinovým bohatstvím. Světově významná je těžba rud železa. Země ukrývá i řadu dalších neželezných kovů, bauxit, mangan, chrom, zinek, cín, uranové rudy aj. Těží se zde také ropa, diamanty, akvamaríny, ametysty, citríny a zlato.
• V Brazílii je okolo 350 oblastí chráněným státem, z toho 35 národních parků. Veřejnosti jsou přístupné pouze některé, jiné lze navštívit na zvláštní povolení.
• Zcela samostatnou biologickou jednotkou je Amazonie, jejíž prales zabírá téměř 42% brazilského území. Národní park Jaú v povodí Río Negro chrání centrální oblast tropických deštných pralesů. V Amazoni má domov přes 3000 druhů stromů. Na obřích stromech stromech žijí četné epifyty, především bromélie náležející k orchideím. Z živočichů zde sídlí kapustňáci, několik druhů říčních želv, různé druhy kajmanů, vydry obrovské, četné druhy opic, jaguáři, oceloti a jiní. Bohatství fauny a flory je obrovské, některé druhy jsou endemité, tzn. že se vyskytují pouze zde, jedná se především o motýli a ptáky.
• Nejatraktivnějším přírodním úkazem jsou vodopády Iguacú, které leží na dolním toku stejnojmenné řeky na hranici s Argentinou. Vodní masa se řítí v půlkruhu do Ďáblova chřtánu, který je dominantou oblasti. Neburácí zde však jen jeden vodopád, najdeme zde 21 větších a 250 menších peřejí o celkové šíři 4 km. Iguacú jsou dvakrát širší než Viktoriiny vodopády a mají dvaapůlkrát větší průtok než Niagarské.
• Nejznámější brazilskou přírodní rezervací je Pantanal na jihozápadě Brazílie, která zabírá plochu jako polovina Francie. Je rájem ornitologů a biologů vůbec, lovců piraní a pozorovatelů opic. Je nejrozmanitějším mokřadem na zemi a Brazilci jej právem nazývají „Rajská zahrada“. Ke zvláštnostem fauny Pantanalu patří čápovití ptáci jabiru a kajmani.
• Salvadorské ulice nejčastěji lemují mandloně a tamarind indický. Před domy velice často roste mango a avokádo. Existuje zde spousta kokosových palem a dendé stromy, které poskytují jednu z hlavních surovin brazilské kuchyně.
• Milovníci přírody musí v každém případě navštívit národní park Chapada Diamantina, jehož vstupní branou je město Lencois. Název park získal po obří diamantové žíle a překvapí Vás jedinečnými přírodními útvary a nostalgickým šarmem. Pyšní se několika rekordy: Lapão je největší křemencovou jeskyní v obou Amerikách, 350 metrů vysoký vodopád Fumaça je jedním z nejvyšších v Brazílii. Dále můžete spatřit unikátní nádherná jeskynní jezera, z nichž nejkrásnější jsou Poço Encantado a Poço Azul. Park je vzdálen 480 km západně od Salvadoru, což je cca hodina letu.
• V pohraničním pomezí států Pernambuco, Piauí a Bahía se rozkládá Národní park Capivara s nejstaršími jeskynními malbami v Jižní Americe. Nacházejí se zde úchvatné kaňony se strmými pískovcovými stěnami v různých barevných odstínech, mezi nimiž se majestátně tyčí samostatné skalní věže a brány. Žije zde největší americký druh netopýra vampýr nosatý s rozpětím křídel téměř 1m. Oblast je obývána i dalšími živočichy, jimž hrozí vyhynutí. Jedná se o různé druhy papoušků, hady, jaguáry, pumy, mravenečníky velké aj.
• Hora Monte Pascoal je dominantou stejnojmenného národního parku, který je jedním z posledních pozůstatků tropické vegetace Atlantského lesa. Nachází se cca 50 km jižně od Porto Seguro.
• Asi 80 km od pobřeží jižní Bahíe se rozkládá první mořský národní park v zemi Marino dos Abrolhos.

Turistické lokality ^

• Bahía je Brazílií ve své nejryzejší podobě. Stovky kilometrů panenských pláží s nekonečnými háji kokosových palem, koloniální architektura, obřady mystického candomblé, palírny cachacy, boky mulatek v rytmu samby. To je místo zrodu samotné Brazílie, její kultury i životního stylu.
• Samotné hlavní město Salvador da Bahía ležící u zátoky Všech svatých je městem pro milovníky bujarého nočního života v rytmu brazilského temperamentu, stejně tak pro příznivce kultury i plážového oddychování.
• Jedním z nejoblíbenějších letovisek je Morro de Sao Paulo na severovýchodě ostrova Tinharé, který je spojen se Salvadorem lodní dopravou. Doprava katamaranem trvá asi 2 hodiny. Přednostmi letoviska jsou písečné pláže, množství restaurací s příznivými cenami, koloniální styl zástavby s příjemnými pousadami ve formě nízkých domků nebo bungalovů v tropické vegetaci a především absolutní absence automobilů. Dopravu zajišťují koně nebo mezci. Z přístavu se můžete vydat na pláže okolních ostrovů nebo zvolit vycházku na některý ze tří kopců. Průzračná voda kolem celého ostrova vytváří ideální podmínky nejen pro koupání, ale i pro potápění a lov langust, krevet a ryb. Pláže se označují pořadovými čísly Primeira s nejlepšími vlnami a surfařským zázemím, Secunda- nejživější, Terceira- nejvhodnější pro potápění a Quarta Praia s nespočetnými královými jezírky vhodnými pro šnorchlování.
• Costa de Saupé je nově vybudované turistické centrum asi 80 km od Salvadoru. Prší zde nejméně z celého státu Bahía. Letovisko je posazeno uprostřed kokosových hájů a skládá se z několika hotelů a pousad, vesničky s bary, obchody a restauracemi. Atrakcí je 18-ti jamkové golfové hřiště.
• Ilhéus je městem, které leží cca 400 km jižně od Salvadoru, kde se na pobřeží protíná několik řek s lagunami a vodními kanály. Je zde jedna z nejkrásnějších pláží v Bahíi a mile Vás překvapí půvabné historické centrum na návrší. Bohatství této části země dala celá řada kakaových plantáží. Pobřeží, které se táhne severně až k 70 km vzdálenému středisku Itacaré, nabízí jedny z nejkrásnějších opuštěných pláží Bahíe. Toto letovisko zaujme širokou nabídkou vodních sportů.
• Asi 50 km severně od Salvadoru je dovolenkové středisko Praia do Forte. Pláže jsou lemovány kokosovými palmami a moře je chráněno korálovou bariérou. Zdejší pobřeží si jako útočiště vybraly i mořské želvy, které zde často kladou vajíčka, a na jejichž ochranu zde vznikl projekt TAMAR, kde je možno shlédnout tyto želvy i jejich líhně v jejich přirozeném prostředí. K nejzajímavějším výletům patří návštěva pralesa v ekologickém parku Sapiranga, který je možno projet jeepem, na člunu i na koních, nebo historické sídlo Castelo do Garcia d´Avila.
• Porto Seguro je jednou z nejstarších osad založených Portugalci. Leží cca 330 km severně od Salvadoru a v současné době je jedním z nejvyhledáva­nějších letovisek navštěvovaných jak domácími, tak mezinárodními turisty. Největším lákadlem jsou fascinující pláže, a i když je středisko poměrně malé, jsou zde vybudovány velice kvalitní hotely. Porto Seguro na první pohled zaujme také tím, že zde ze zákona nesmí být postaveny budovy vyšší než jedno patro. Pokud je Vaším prvotním zájmem večerní zábava a noční život, pak tady budete ve svém živlu, ovšem nečekejte žádnou idylu a klid. Vedle úžasných podmínek pro koupání, slunění, vodní sporty a výlety lodí je zde dalším zdrojem zábavy všeobecné nadšení pro lambadu, která se zde hraje a tančí téměř všude.

Řeky ^

• Největší řekou země a zároveň celého světa je přes 7 tisíc kilometrů dlouhá Amazonka s levými přítoky Icá, Jarupá a Río Negro, pravými např.Juruá, Purus, Madeira a Tocantis. Jih Brazílie odvodňuje veletok Paraná s největším přítokem Paraguay.
• Nejdůležitější řekou státu Bahía je Sao Francisco, která společně s jezerem Lago do Varedao představuje významný energetický potenciál země.